Objevte Albánii od horských vesnic po moře

Objevte Albánii od horských vesnic po moře

Dnes je tu náš týdenní itinerář pro horní polovinu Albánie. Nechybí hory, památky, ani moře. Albánie si zaslouží klidně 2-3 týdny. Je svá, bezpečná, krásná a turisticky nedoceněná. Prostě skrytá perla. Loni v létě jsem sem chtěla letět na dovolenou s rodinou. Není v EU a tak se nedostala na tehdejší semafor. Skončili jsme na Zakynthosu. Albánie má necelé 3 miliony obyvatel a je celkem malá. Díky tomu je tu hodně nahuštěných věcí k vidění. Tak uvidíme, co letos-vše záleží na letenkách. 

Bezpečněji, než jsme čekali

U nás má Albánie reputaci země plné nebezpečí. Přitom dle mezinárodních měřítek je bezpečnější než sousední Černá Hora nebo Řecko. My jsme se tu cítili úplně v pohodě, a to i večer. Musíte počítat s tím, že jedete do nejchudší balkánské země, takže tu budou velké rozdíly, pozlátko i bída, nehraje se tu na detaily. Jsou tu vlezlí taxíkáři, kteří hlučně nabízejí svezení, jde snadno odmítnout. A někdy váhají s vrácením peněz, zkouší, jestli nezaokrouhlíte na pořádné dýško. Stačí nastavit ruku a dostanete zpátky. Jsou to pokusy, nikdo nás za celou dobu vyloženě nenatáhl. Lidi jsou přívětiví a milí. Policii jsme viděli často. Během cesty jsme potkali jak samostatně cestující ženy, tak dvojice dívek a ty byly taky v pohodě.


Letenky a alternativy

V létě 2020 létala do Tirany přímá linka z Prahy, Vídně a Budapešti www.wizzair.com. Třeba se obnoví. Do Tirany létají z Prahy i Smartwings, ale cena 9130 Kč představuje celý náš rozpočet, ne jenom letenku. My jsme letěli z Budapešti za 1294 Kč. Alternativně lze letět do Černé Hory Podgorice a přejet busem nebo na Corfu a přeplout trajektem. Z letiště v Tiraně jezdí co hodinu do centra města Rinas Expres za 300 LEK, cestou staví na autobusových nádražích, odkud se můžete dostat po celé Albánii. 

Podmínky vstupu

Momentálně je Albánie přístupná bez testu a karantény. Pokud byste jeli po zemi, ověřte si podmínky tranzitu přes ostatní země. Sledujte stránky MZV. Pozor na návrat do ČR, sledujte semafor

Místní měna LEK, EUR a SIMkarta

Místní měna je albánský LEK. Ceny dělte pěti (100 LEK je 20 Kč). Pokud máte dobrou kartu, vyberte z bankomatu místní měnu. Mně stačilo 100 EUR na týden v LEK nebo si vyměňte ve směnárně. Veškerou dopravu, jídlo v obchodech, v restauracích zaplatíte v LEK. Turistické věci jako ubytování, transfery džípy, lodě, jídlo v ubytování, se platí v EURech. Víc na místě utratíte EUR než LEK. Na letišti jsem ve stánku Vodafone pořídila SIM kartu s 10 GB data, 500 min volání, 100 SMS a 10 minut mezinárodních hovorů za 11 EUR. Hodí se to, protože tu neplatí EU data a roaming.

Jak se domluvit? 

Anglicky a úsměvem. Každý, kdo měl co do činění s turisty, uměl anglicky aspoň něco, většina plynule. I v místní dopravě stačí říct, kam jedete a číslovky domluvíte. Albánština má latinku, ale nepodobá se žádnému z nám notoricky známých jazyků. Prý ilyrský původ. Proto je dobré mít místní SIMku, vše si vygooglíte. 

Autopůjčovna

My jsme všechno objeli místní dopravou bez auta, takže půjčovnu nedoporučím. Na letišti jich působí několik a mají nabídky i s plným pojištěním bez spoluúčasti. Pozor, některé horské oblasti mají jen prašné cesty pro džípy. Proto jsem pro klid v duši jezdila místními sběrnými džípy. Kdybych jela s celou rodinou na jih k moři, asi bych si auto půjčila. Jezdí sem i dost českých motorkářů, co jsme si všimli. 


Doprava na minutu přesně! 

Hodně překvapí, že místní doprava jezdí na minutu přesně! Všechny plány mi klaply na 100% podle jízdních řádů. Tirana má několik autobusových nádraží. Letištní bus zastavuje cestou do centra na severním autobusovém nádraží, odkud se dá dostat do zbytku Albánie. Mezinárodní nádraží je zvlášť. Vlaky tu téměř nejezdí. My jsme jeli z letiště přímo na severní a hned nastoupili na bus směr Škodra. Jezdí dva typy prostředků: autobusy a furgony - sdílené větší dodávky. Tyto dodávky mohou mít mírně vyšší cenu než busy, ale to jsme nezažili. Jízdní řády se léta nemění. Jsou napsané na velké tabuli při vstupu do areálu. Online je najdete tady i s cenami https://gjirafa.com/Autobus. Spoje bývají plné. Choďte minimálně o 20 minut dřív, ať máte místo. Často je dlouho před odjezdem plno. Platí se až během jízdy výběrčímu, který obchází autobus. 

I za velkou vzdálenost jsme zaplatili jen pár desítek korun. Pokud spoj z páteřní linky nezajíždí do menšího městečka, na výpadovkách stojí několik obstarožních mercedesů nebo džípů a sbírají cestující za smluvní ceny. Stačí říct výběrčímu a "přípoj" zařídí.


Škodra / Skadar/ Shkodër náboženská směsice

Naše první město byla Škodra. Má přes 110 000 obyvatel, je centrem albánského severu na hranici s Černou Horou. V historii měnilo vládce od Římanů, přes Byzantince, Benátčany po Turky. Proto je zde dodnes zhruba polovina katolíků a polovina muslimů. Osmany nelákaly nepřístupné hory a podmanili si zejména pobřeží Albánie. Proto v celé zemi vidíme z dálky minarety mešit, ale v útrobách Albánských Alp jsou křesťanské kříže a kostelíky. Realita je taková, že Albánce ani nenapadne řešit, kdo je jakého vyznání, všichni se přátelí se všemi. Nad Škodrou se tyčí majestátní pevnost Rozafa. Dnes už je v rozvalinách a jméno dostala podle zazděné ženy stavitele. Podpořili jsme sympatickou rodinu místního Albánce, který studoval v Brně a s americkou manželkou vedou bar a lokální Kiri Adventure Tours https://kiriadventures.al/. Vyjeli jsme s ním na večerní Rozafa Sunset Tour. Stojí 11 EUR a byla super. Výhled z pevnosti na několik řek vlévajících do obrovského Skadarského jezera mě nadchl. Bydleli jsme v hostelu Tarabosh v centru za 7 EUR. Hostel si potvrdil se sběrným džípem, že nás ráno vyzvedne a vezme do přístavu. Večer to ve městě žije. Doporučuji restauraci Vila Bekteshi https://cocja.com/vila-menu/ a kavárnu Shega a Eger https://goo.gl/maps/1ygw6i93kBn6zQUq7

Jezero Komani a horská vesnička Valbonë - trek Valbonë Pass

Před odletem jsem si přes facebook zajistila 2 místa na trajektu na jezeru Komani zde https://komanilakeferry.com/. K plavebnímu lístku lze domluvit vyzvednutí do a z přístavu jejich sběrným džípem z ubytování. Plavba stojí 5 EUR. Jeep stojí 5 EUR. Lodě berou na palubu i auta. Otočí se jen jednou za den – ráno v 9:00 z přístaviště Koman na konečnou do Fierzë a ve 13:00 zpět. Komani je ve skutečnosti přehrada v alpském horském údolí sevřená ostrými horami. Byla vybudovaná v 70. letech. Kdo se chce dostat dál do hor, musí absolvovat tuto 3-hodinovou plavbu do Fierzë. Odtud se dá jeepem dostat až do horského střediska Valbonë. Je populárním výchozím bodem pěších túr - zejména do vesničky Theth přes průsmyk Valbonë Pass. 16 km vzdálenost s převýšením 961m. Čistý čas chůze 6-8 hodin. Nejvyšší bod treku měří 1800m. Nedaleko odtud je i nejvyšší hora celého pohoří Maja e Jezercës 2694m. Mapa trasy https://mapy.cz/s/pavotuleso. Pokud chcete túru absolvovat, dejte si na ni ideálně 3 dny. 1. den plavba Komani-Valbonë/nocleh, 2. den přechod do Theth, večeře, nocleh. 3. den odjezd z Theth. Tato místa v horách jsou to nejlepší, co z Albánie uvidíte a stojí za to tu strávit čas. Právě v těchto místech se odehrál známý příběh 3 českých studentů https://navratdovalbone.cz/.


Kouzelná horská vesnička Theth přístupná pouze terénním autem

Do Thethu se můžete dostat buď pěšky z Valbonë nebo pohodlně sběrným džípem ze Škodry, který vám domluví Vaši ubytovatelé na brzy ráno. Půjčeným nízkopodlažním autem sem nejezděte. I motorky měli lidi naložené na korbě.  Cesta stojí 10 EUR. Do samého nitra hor je to 76 km a 3 hodiny. Cesta vede ze 2/3 již po nové asfaltové silnici a dál po prašné štěrkové cestě, kde zapadnete jak nic. Samotná vesnička je vrcholem idylky. Odříznutá od světa. Bydlí tu místní, kteří mají vše domácí. Jeepy z města jim vozí velké zásoby základních surovin jako pytle mouky, brambor, ostatní si vyrábí vlastní. Supermarket byste tu hledali marně. Snad v každé chalupě se lze ubytovat a tam Vám něco dobrého uvaří. Pokud není místo na pokojích, lze stanovat na zahradách. Uprostřed vesničky je krásný kamenný kostelík. Protéká tu kříšťálově průzračná říčka a do okolí vede několik stezek. Nejpopulárnější vedou k vodopádu Grunasi nebo k ledovcovému jezírku Blue Eye (pozor, ještě jedno se stejným názvem se nachází na jihu země). Ve vesnici jsme také našli kamennou věž Kulla, v níž se kdysi ukrývali vrahové před krevní mstou.

Nám se poštěstilo bydlet u babičky Rózy, která celému osazenstvu horského stavení Guesthouse Pal Rupa vařila výborné mnohachodové jídlo. Nocleh stál 9 EUR, snídaně 5 EUR, večeře 8 EUR. Všichni se tu scházeli u společného stolu a klábosili, odkud je sem vítr zavál, Němci, Francouzi, Poláci, Kanaďané... Místní jídlo si nenechte ujít. Róza se s námi loučila jako s vlastními, poobjímala, popusinkovala. Na tuto chalupu a vše kolem Theth velmi ráda vzpomínám. Tady přímo jsme bydleli:

náš výhled z okna na svítání:

Zpět do Škodry jsme se dostali zase sběrným jeepem, který zajistila babička Róza. Vyjížděl krátce po poledni. Krásně jsme stihli dojet do města a ještě chytit autobus směr Tirana. Tady i přestupy šlapou přesně. To, jak tu funguje doprava, člověka nadchne. 

Krujë hrad s rodištěm národního hrdiny

Cestou ze Škodry jsme z busu vystoupili na dálničním motýlku u Fushe Krujë na odpočívadle, protože 11 km od něj je městečko Krujë, kam jsme měli namířeno. Tam už čekal hlouček taxíkářů s typickými starými mercedesy a jeden z nich nás odvezl za 200 Kč nahoru do městečka až k hradu. Přímo ze Škodry sem bus nejezdí a je zbytečné zajíždět do Tirany a zase zpátky. Řekněte výběrčímu jízdného a on zařídí přestup. Jak říkám, doprava funguje líp než u nás, protože zastaví, kde si řeknete.

Krujë je turistické městečko s 20000 obyvateli v blízkosti Tirany, kam asi míří všichni v rámci návštěvy hlavního města na výlet. Odpovídá tomu nečekané množství stánků se suvenýry. Má význam v albánské historii, protože je rodným městem národního hrdiny Skanderbega. Hrad byl ubráněn během čtyř obležení Osmanskými Turky v 15. století před konečnou kapitulací krátce po smrti albánského národního hrdiny. Jeho odkazu je věnováno muzeum. Najdeme tu i etonografické muzeum. Bydleli jsme přímo na hradě u dvou bratrů v milém historickém interiéru kamenného domu Rooms Emiliano za 300 Kč/noc a přímo na hradě jsme měli večeři za 5 EUR. Kouzelný západ slunce a výhled až k dalekému moři. 

Berat město tisíce oken UNESCO

Beratu se přezdívá město tisíce oken, Albánský Bělehrad. Má 36 000 tisíc obyvatel. Je doslova nalepeno na skálu jako hnízda. Mezi typickými domky jsou kamenné uličky a pro svou zachovalou původní krásu se dostal Berat na seznam UNESCO. Nahoře na kopci je mohutná původně byzantská pevnost. U ní je také typický ortodoxní kostelík sv. Michala. Procházeli jsme se tu odpoledne. Večer mají kamenné uličky a pevnost na kopci obzvláště velké kouzlo. Spali jsme v hostinských pokojích Local Living Edi za 14 EUR u místní rodiny. Byli velmi milí. Zvolila jsem takovou polohu proto, že brzy ráno jel kousek od jejich domu z benzínky furgon do Vlorë. Takže dávalo smysl bydlet mimo centrum poblíž zastávky. Busy do centra nezajíždí a ráno běžet skoro 3 km prostě nechcete. Rodina pro nás upekla buchtu, byli jsme s nimi v jejich obýváku a ještě nás tatínek zavezl autem do centra a večer pro nás zas přijel. Zlatí prostě. 

Vlorë / Valona, jaké je albánské moře?

Vy jste mi dobře poradili, že nemáme jezdit k moři do Durrës, ale do Vlorë. Je to 80000 město na pobřeží. Tady je komplet nově postavená plážová promenáda s wifi a solárními nabíjecími nabíječkami. Ty vogo, úplně nám spadla čelist. Celé pobřeží odstraněné šutry z pláže a písek s pozvolným vstupem, promenáda s palmami jako v Hollywoodu. Lemování úplně novými domy s apartmány. Furgon z Beratu jel brzy ráno a končil ve městě, nikoliv v přístavu. A hádejte? Albánci nás ochotně zavezli zadarmo až do přístavu, abychom nebloudili po městě. Dokážete si představit, že nějaký český autobusák by turisty vzal o 1,5 km jinam? Ale, když zajdete o jednu ulici za promenádu, samozřejmě narazíte na to, co bych nazvala zázraky albánského stavitelství. Tu je vylomený schod, tam díra v chodníku, tady trčí trubka. Prostě jižanské: nech to tak, to nevadí:-). Ve městě je perfektní písečná pláž, drobná drť. Za městem je víc skal a oblázkové pláže, divočejší moře.

Ve Vloře je přístav s trajekty do jižní Itálie do Brindisi. Využívají jej Albánci za cestou za prací do blízké Itálie. Plavba trvá 7 hodin https://www.netferry.com/ferries/to/albania. Mnoho Albánců, včetně našich ubytovatelů, si v Itálii vydělalo a tady v Albánii nově investují do kaváren, ubytování pro turisty a zvelebují svou zemi. Proto se nedivte, že uvidíte v koupelně echt italské produkty a všude pizzerie.

Během letní sezóny tu fungují lodní výlety. Lodě plují na chráněný ostrov Sazan a poloostrov Karaburun. Výlety zajištují dvě místní společnosti, s kterými jsem si psala přes facebook: Teuta Boat Tours a Aquamarine Adventure Vlore. Najděte si je na FB a napište zprávu. Koupat na konci září se dalo v pohodě. Tady je dokonce historický domek, který rozděluje konec Jadranského a začátek Egejského moře. 

Tirana město bunkrů a kaváren

 Tirana je město, které když nevidíte, o nic jste nepřišli. Centrum nadchne skvělými bunkry komunistických pohlavárů. Jeden je přímo v rohu náměstí pod ministerstvem. Jmenuje se BukArt 2 a druhý na hoře Dajti, kam se dostanete lanovkou Dajti Express do výšky 1600 m. www.dajtiexpress.com. Jsou to podzemní komplexy o více než 100 místnostech a několika patrech. Je tu připomenuto i 5000 obětí místního režimu a fakt, že po celé zemi je přes 170 000 bunkrů. https://www.bunkart.al/. Dál v Tiraně naleznete fakt pěkné a pohodové kavárny, levné a dobré jídlo, ale údržba místních komunikací a budov vázne. Pánové, ostříhejte se tu. Pánská holičtsví jsou otevřená do noci a ostříhají Vás za pár korun líp, než v nejdražším barber shopu v ČR. Ať jste k sežrání, když se vrátíte z Albánie domů:-). Letištní autobus odjíždí z hlavního náměstí. 

Je tam nepořádek? 

To je častá otázka. Za mě bych řekla, že hůř je na tom Řecko, protože je zemí EU, není tak chudá a nepořádek všude. Tirana je v centru čistá, na okrajích špinavá, ale ten dojem dělá nedostatek peněz na běžnou údržbu činžáků, chodníků, které jsou lepené z kdečeho. Chudé jižanské zemi to odpustíte. Na horách a u moře je čisto. 

Suma sumárum

Albánie je perfektní země na cestování. Vše funguje, hlavně doprava, místní jsou nápomocní, co se domluví, to platí, jsou fakt milí. Mají turisty rádi. Jídlo skvělé. Je tu asi o 20-30% levněji než u nás. Krásně se bez omezování vlezete do rozpočtu 10000 Kč, pokud seženete dobré letenky. Dejte snaživým Albáncům vydělat, zaslouží si to. Ráda přispěju k lepší pověsti této země. Za mě palec hore a vrátím se. 

Video z výletu

Mrkněte na souhrnné video sestříhané z našeho týdenního výletu. Ráda bych se dostala znovu a projela si jih: Gjirokaster, Llogarský průsmyk, termály, Sarande, Butrint, Blue Eye, Ksamil a oblast kolem jezera Ohrid z albánské strany.

Líbil se Vám článek? Máte dotazy? Využijte komentářů níže:

Mohlo by vás zajímat:

ZOO Zlín druhá nejnavštěvovanější v ČR Články z cest

ZOO Zlín druhá nejnavštěvovanější v ČR

Amsterdam na víkend i bez braní dovolené Články z cest

Amsterdam na víkend i bez braní dovolené

Do Polska k moři Gdaňsk, Sopoty, Gdyně-Hel, Malbork Články z cest

Do Polska k moři Gdaňsk, Sopoty, Gdyně-Hel, Malbork

Národní park Yosemite, Grand a Antelope Canyon Články z cest

Národní park Yosemite, Grand a Antelope Canyon

Havaj - jak jsem si splnila životní sen Články z cest

Havaj - jak jsem si splnila životní sen

Kanadou od západu na východ během Velikonoc Články z cest

Kanadou od západu na východ během Velikonoc

Gran Canaria městečka, hory, pláže na 1 týden Články z cest

Gran Canaria městečka, hory, pláže na 1 týden

Nebude-li hospodin ostříhati místa, nadarmo bdí strážný Články z cest

Nebude-li hospodin ostříhati místa, nadarmo bdí strážný