Na skok do Lince na nejstrmější tramvaj Evropy
Na Linec jsem měla spadeno už dlouho. Těšila jsem se do Českých Budějovic, až tam budu mít přednášku. Odtud je to jen 125 km. Linec je po Vídni a Štýrském Hradci třetím největším městem Rakouska s 205 000 obyvateli. Kdo by neznal vánoční linecká kolečka (tady jim říkaji linecké oči), rohlíčky s konci namočenými do čokolády či mřížkový linecký koláč? Přitom Linec je po čertech průmyslové město. Podobný výlet jsem udělala s Plzní a Regensburgem https://www.hanamachalova.cz/clanek-regensburg-za-279-kc-vlakem-z-plzne/ nebo se Železnou Rudou a Pasovem. Jak jsem blízko hranic daleko od domova - už si to štráduju vlakem do zahraničí. Vím, že jinak bych se tam na otočku nedostala. Využívejte podobných příležitostí. Šup na vlak a hurá do Lince.
Tak tady to před nádražím to vypadá o poznání lépe než před jakýmkoliv nádražím našeho krajského města.
Do Lince vlakem z ČR jen za 7 EUR
Koupila jsem si pár dnů předem Včasnou jízdenku Evropa na www.cd.cz za 7 EUR, v přepočtu 182 Kč/směr. Cestu tam jsem jela z Českých Budějovic (přesně 2 hodiny jízdy) a zpět až do Tábora. Za stejnou cenu. Z Prahy stojí jízdenka jen 234 Kč a jedete 4.08 hod. V neděli před odjezdem do Budějovic píše kamarádka, že by do Lince taky jela, ale už nestihla včasnou jízdenku. České dráhy chtěly už 385 Kč (za to se dá z Budějovic dostat do Vídně nebo Salzburku). Volba padla na rakouský Sparschiene Ticket www.oebb.at za 9,90 EUR tam a za 14,90 EUR do Tábora. Vlaky jezdí napřímo z Prahy, takže není kam zabloudit. Vyjeli jsme v 8.06 a zpět z Lince jsme jeli v 15:52. Ve všední den mířilo do Rakouska minimum lidí. Bylo dokonalé podzimní slunečné počasí, kdy se dalo sedět venku.
Hlavní nádraží v Linci
Zatímco vlak jede celou cestu krásnou přírodou jižních Čech a Horního Rakouska, vjezd do Lince je přes mohutnou průmyslovou zónu chemiček. I před hlavním nádražím je smradu jak v Cařihradu. To znají třeba Pardubice, když vane od chemičky. Přitom jejich Hauptbahnhof je skoro tak suprový moderní a obrovský jako ten ve Vídni. Nádraží je přehledné, vzdušné, má plno obchodů. Hned jsem zajásala nad Sparem, protože jsem si mohla koupit do bio housky vepřovou pečínku. To v Rakousku miluju. Kus normálního pečeného libového masa. To jsem si pořídila na cestu zpět. A do druhé žemle jsem si nechala dát jejich kuřecí řízek. Rakousko bez schnitzlu ani ránu. Na tyto svačinky jsem následující den dojela až domů. Pořídila jsem i výborný veltlín z údolí Wachau. Daly jsme si jej s kamarádkou večer v Táboře. Nepotřebuji velké nákupní centrum, vystačím si s nádražím.
Před nádražím byl park, kupodivu žádné smažky a bezdomovci. Lidé s knihami v relaxu. Park má krásnou květinovou výzdobu a příjemnou fontánu. Vůbec celé město je oděné do dokonalé květinové výzdoby, což těžce kompenzuje jeho občas neromantický charakter.
Hlavní náměstí Hauptplatz a úzkorozchodné tramvaje
Do centra na hlavní náměstí Hauptplatz jezdí všechny tramvaje 1, 2, 3, 4. Za 4 zastávky zaplatíte jen 1,30 EUR. My jsme se prošli pěšky. Vše o městské dopravě https://www.linzag.at/portal/de/home. Zvláštností lineckých tramvají je úzký rozchod kolejí 900 mm. Hlavní náměstí je kousek od Dunaje a vévodí mu krásný morový sloup, mnoho zahrádek restaurací, kašna a hlavně tu začíná legendární linka 50 vedoucí na horu Pöstlingberg.
Pöstlingbergbahn nejstrmější adhezní dráha Evropy
Na náměstí jsme si koupili v automatu v češtině jízdenku na Bergbahn tam a zpět, což zde přeložili nejasně jako jízdu po horách a údolích (Berg ung Tal měli přeložit jako nahoru a dolů, aby Češi lépe pochopili). Dá se platit kartou. Zpáteční stojí 6,70 EUR. Vrch Pöstlingberg je celkem daleko. Je to něco jako Svatý Kopeček u Olomouce. Tramvajová dráha sice není tak strmá jako určité úseky v Lisabonu, ale celkové převýšení na 3km 255m se sklonem 116 promile ji činí jasnou evropskou jedničkou. Není to žádná zubačka, opravdu jede jenom po kolejích. Byla dokončena v roce 1898. V roce 2009 proběhla úprava trati, snížil se rozchod kolejí z 1000 mm na 900 mm, aby byl stejný jako ostatní linecké tramvaje. Díky tomu se začátek dráhy posunul na hlavní náměstí, což je pro nás pocestné lehčí.
Poutní bazilika Pöstlingberg - Svatý Kopeček Lince
Jízda je fakt zážitek. Je nejlepší, co Linec nabízí. Přejedeme Dunaj a pak krásnou zelenou vilovou čtvrtí stoupáme často i skálami, přírodou až úplně nahoru. Vrch samotný má 539m a je nejvyšším kopcem v okolí města. Najdeme několik barevných trpaslíků zvoucích na dětskou železničku Grottenbahn. Kolem sochy svatého Jana Nepomuckého přijdeme k poutnímu kostelu. Vidět sochu našeho světce ze 14. století někde ve světě, mě vždycky potěší. Našli jsme ho v Pasově i v belgických Bruggách. Je patronem nejen Čech a Bavorska, ale také loďařů, vorařů či mlynářů. Proto kolem Dunaje se to hemží sochami Jana Nepomuckého. Je pochován v katedrále sv. Víta v Praze.
Po schodech vyjdeme do významné poutní baziliky celého Horního Rakouska. Začalo to dřevěnou sochou piety a kříže zázračného uzdravení. Poté proudily davy poutníků k dřevěné kapli. Později tu postavili současnou dvouvěžovou baziliku Panny Marie Sedmibolestné v roce 1748. Ve Votivní kapli jsou vzkazy vděčnosti za pomoc. Uprostřed je oválná freska Korunování Panny Marie. Kostel je volně přístupný.
Nahoře z Pöstlingbergu je výhled až na Alpy, jde si posedět na terase, to v každém městě není
Linz Card městská karta se vstupy zdarma a dopravou
Pokud jste na muzea a památky, mrkněte na Linz Card https://www.linztourismus.at/en/leisure/plan-a-trip/city-cards/linzcard/. V ceně karty je městská doprava a 7 placených prostor zdarma. I takové pecky jako Schlossmuseum (skvěle udělané přírodovědné muzeum na zámku) nebo Ars Electronica (něco jako Techmanie v Plzni nebo Svět techniky v Ostravě) a Lentos (moderní umění). Nám se pro náš program nevyplatila. Jednodenní karta neplatí na Pöstlingbergbahn.
Staré město Altstadt, Schlossmuseum a největší katedrála Rakouska Mariendom
Po návratu z kopce jsme prošli uličky starého města. Našli jsme místo na oběd na zahrádce na náměstíčku u fontány. V Linci frčí obědová meníčka jako u nás. V pohodě se dá sehnat i 3-chodové menu kolem 10 EUR. My jsme pořídili velmi chutné curry za 8,50 EUR. Tady jsme zažili největší pohodu. Sluníčko, lidi užívali jedny z posledních možností sedět venku.
Pokračovali jsme na Schlossberg projít zámek. Je u Dunaje, dají se zdarma projít hradby. Zezadu je na zámek napojená moderní budova muzea. https://www.ooelkg.at/de/standorte/schlossmuseum-linz.html. Dovnitř jsme neměli čas jít.
Cestou ze zámku na nádraží jsme si prohlédli právě rekonstruovaný Mariendom. Říká se jí Nová katedrála či Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie. Je to nyní ústřední chrám Lince postavený v roce 1924. Vypadá jako echt gotická katedrála, ale na první pohled je poznat, že jde o novogotiku, protože má obrovská nádherná okna. Její vitráže jsou skvělé, fakt podívaná. Je to největší kostel celého Rakouska a pojme 20000 lidí.
Linecký koláč a jiné dobroty
Cestou na nádraží jsme se stavili v místní síti cukráren Jindrak. Viděli jsme jejich filiálku už nahoře na Pöstlingbergu. Měli tam skvělou terasu s výhledem na Alpy. Kamarádce do Tábora jsme museli koupit originální mřížkový koláč i kousek lineckého pečiva. Překvapilo mě, že tu mají chlebíčky, které se hodně podobají těm českým. Také kremrole, likérové špičky, střechu, punčové kostky. Zkrátka buď je tu hodně českého cukrářského vlivu nebo u nás je hodně rakouského z doby mocnářství. Výrobky mají špičkovou kvalitu, ale teda i brutální cenu https://www.jindrak.at/. Pár kousků okusit musíme, když jsme v Linci.
HARIBO Shop - největší obchod s cukrovinkami v Rakousku
Kdo jste příznivci gumových bonbónů, musíte navštívit tovární prodejnu HARIBO přímo u závodu v Linci. Vyrábí tu 75 tun cukrovinek denně a celý sortiment HARIBO čítá tisíc druhů všeho možného. V různých baleních od těch obrovských po mini najdete v HARIBO Shopu za příznivé ceny. Děti potěší mnoho reklamních předmětů s oblíbenou značkou. Fotografie je převzatá z webu, kde najdete i adresu: https://www.haribo.com/de-at/ueber-uns/stores.
Nehoda na přejezdu
Cestou zpět vlakem do Čech se nám přihodil sled smutných událostí. Napřed procházel vlak průvodčí a řekl nám, že před Budějovicemi byl na kolejích sražen člověk a vlaky nejezdí. Budeme muset přesednout na náhradní dopravu. Jet do Hluboké nad Vltavou. Tam přesednout na vlak, který bude pokračovat směr Tábor. Tu náš vlak zastavil v poli. Nebyl to žádný dramatický manévr. Mysleli jsme si, že asi zastavil v poli, protože je řada vlaků před námi kvůli té výluce v Českých Budějovicích. Tu najednou prochází opět vlak rychle vlakový personál. Vrátí se s tím, že na železničním přejezdu jsme měli střet s autem. Odmrštilo se mnoho metrů ze silnice na střechu. Řidič zraněný. Okamžitě tu byly všechny záchranné složky: ambulance, policisté, hasiči. Z vlaku jsme neviděli nic, je blikání v dálce.
Poté nám průvodčí sdělil, že dál určitě nepojedeme. Nehoda se musí vyšetřit a přijede pro nás autobus, který narychlo seženou. Může to trvat 20 minut nebo hodinu. Pak přišel policista. Vzal si od každého nacionále. Poté přišel hasič a klidně nám vysvětlil, co se stalo a co se bude dít. Že nás budou evakuovat z vlaku. Stojíme na vysokém příkopu a vystoupit z takové výšky je pro mnohé obtížné. Až autobus přijel, dva hasiči nás drželi za předloktí z každé strany. Perfektně brzdili přistání při skoku z vlaku. Třetí hasič chytal dole v příkopu. To bylo poprvé, kdy mě nějak pomáhali profesionální hasiči. Ačkoliv událost byla smutná, chlapi byli super. Netuším, co se nakonec stalo s řidičem, ale rychlá souhra práce záchranných složek na mě udělala dojem. Važme si práce těchto lidí.
Prosím dávejte si pozor na signalizaci na železničních přejezdech. Neriskujte tím, že přejedete při blikání přejezdu. Vy v hrozné bolesti, šoku, v horším případě komatu a na hranici samotného života. Vlak je ohromný kolos, proti kterému auto nemá šanci. Vaši blízcí v hrozném strachu a zaměstná to velké množství lidí z řad záchranných složek. Zcela to ochromí dopravu v daném místě. Jak auta na přejezdu, tak vlaky. Není to tak, že se auto odtáhne a za hodinu vlak jede dál. Vše se vyřadí z provozu na několik hodin. Bylo to pro mě přímé dostaveníčko se smrtí. To pak běží hlavou spoustu věcí. Buďme opatrní. Smrt není něco virtuálního, co se nás ještě netýká. Je v našem životě přítomná a někdy projde hodně blízko.
https://tydenikpolicie.cz/pri-stretu-s-vlakem-na-ceskobudejovicku-byl-zranen-ridic-volkswagenu/
