Myslím, že brzy přijde doba, kdy situace dovolí opět příhraniční styk s Německem a budete moci využít tento skvělý tip na levný výlet do Míšně nebo kamkoliv cestou (Drážďany, Národní park Saské Švýcarsko https://www.saechsische-schweiz.de/). V současné době je možno jet do Saska na 12 hodin na nezbytné cesty. Měla jsem štěstí, že mě pustili bez problémů, protože jsem byla sama, byl všední den, minimum lidí (z Čech jsme jeli jen dva) a obchody nebyly mým cílem. Dostala jsem pomyslnou nálepku: "neškodná" a jela. Vlaky byly velmi málo obsazené. Mým cílem byla krásná Míšeň. Městečko si uchovalo krásný historický ráz a rozhodně má potenciál být cílem vašich výletů.

Cestu jsem započala v Praze, kde jsem zmateně napřed koupila jízdenku Praha-Děčín, protože mě překvapilo, že mi na pokladně v Praze nemohli prodat levnou LABE ELBE Ticket za 290 Kč. To je celodenní síťová jízdenka pro Ústecký kraj a osobní vlaky v Sasku ve sdružení VVO. Prý si můžu jízdenku koupit až v Ústeckém kraji. Jenže ve vlaku to budu mít prý s přirážkou. Jako běžet během osmiminutového přestupu v Děčíně na pokladnu? To si dělají srandu, ne? Samozřejmě náš rychlík nabral 15 minut zpoždění a naděje na pokladnu se rozplynula. Nebojte. Průvodčí v německém červeném vlaku je Čech a prodá jízdenku bez přirážky. Všichni Češi mířili přes Bad Schandau do Rumburku. Tato trasa vede z Čech zase do Čech a projíždí krásnou krajinou národního parku Českosaské Švýcarsko. Nejenže na ELBE Ticket dojedu do Míšně a žpět, ale platí mi až do Roudnice nad Labem. 

LABE / ELBE TICKET

Kde koupím?

Jde koupit jen na území Ústeckého kraje. V Praze na pokladně ČD jej nekoupíte. Já jsem koupila v Děčíně ve vlaku bez příplatku za 290 Kč.

Kolik stojí a kam na něj můžu jet

Platí pro jednu dospělou osobu a dvě děti do 15 let, stojí 290 Kč. Existuje i rodinná varianta za 400 Kč a skupinová za 600 Kč. Tady v linku je ceník i mapa platnosti: https://www.vvo-online.de/cs/tarify-a-jizdenky/jizdenky/elbe-labe-129.cshtml.

Dá se na něj rychlíkem do Drážďan?

Nedá. Na území Německa platí Elbe ticket jen pro osobní vlaky. Cesta Praha-Dráždany je 2x s přestupem a trvá 3:12h. Přímý rychlík jede sice jen 2:17h, ale stojí mnohem více. Včastná jízdenka Evropa stojí jeden směr od 375 Kč za 192 km. Stejnou cenu raději dejte za cestu do Vídně za 404 km a do Dráždan se projeďte osobáčkem krásnou přírodou a skálami Labských pískovců. Až bude jezdit do Drážďan i autobusová doprava - budou platit tyto levné tipy na cestu http://www.drazdany.info/levne-do-drazdan.  

Dobrodružná cesta do Míšně

Kdo jel v dnešní době vlakem ví, že jezdí strašně málo lidí. Někdy se až bojíte sami ve vagónu:-). Často máte kupé pro sebe nebo čtverku sedadel. Nikdo nemá tendenci si k vám sedat a nemusíte se bát, že by si někdo nevzal roušku. Vlaky jezdí celkem čísté. Občas bývá i mokrá smradlavá podlaha a stolečky od desinfekce. V Bad Schandau bylo přesednutí na už čistě německý osobní vlak bez Čechů. Čekali jsme na něj dva: já a veselý mohutný pán se slovenským přízvukem. S patřičným rozestupem mi na 3 metry vykládal (jako když se bavíte na dálku se sousedem přes plot) a seznamoval mě s poměry zde v Sasku. Tak vím, kde v krásných domech podél Labe žije kdo movitý, že lidé mají i libůstky jako trabanta limuzínu, kdo je alkoholik, zkrátka nestačila jsem se smát. A nejvíc to zabil tím, že řekl, že se doma nudí, protože dělá letní stavební práce a tam u nich je mrtvo. Proto jezdí na otočku jako pendler s kostýmem dělat do Drážďan anděla. Pravda, Mikuláš je za rohem. Že Němci jsou strašně v pohodě a každý ho tam zná. I proto jsem prošla kontrolou tak hladce, protože paní ho opravdu znala, s úsměvem jej zdravila. Pochvaloval si Němce, že férově platí, ne jako Češí, kteří jsou schopní dlužit výplatu a ženské ho tam mají rády, nosí mu ovoce a koláče. Tak jsem cestou skoro nic nenatočila. Stejně bylo škaredě šedivo. V Drážďanech si šel vesele za štěstím a já dojela stejným vlakem dalších 25 km na předposlední stanici do Meissen Altstadt - Míšeň staré město. 

Rathaus, Markt, Frauenkirche se zvonkohrou z míšeňského porcelánu

V Praze ráno zima, šedo, celou cestu také a tu najednou Míšeň modrá obloha azzurro. Slunce mi ostře zasvítilo do očí, nádhera. U nádraží na přechodu pro chodce ještě kdos byl, všichni se na mě dívali podezřele - aha, já si z vlaku nesundala roušku. Tam ji venku nenosil nikdo. Nutno říct, že tam skoro nikdo nebyl. Měli zavřené restaurace, ale otevřené obchody, i ty malé s oblečením. Město je opravdu jako z pohádky. Jeho historické jádro je naprosto zachovalé. Východní Německo jej nijak architektonicky nepoznamenalo. Na náměstí se chystaly adventní trhy. Tedy jejich minimalistická verze asi 4 stánky místo obvyklých 30 a na gotické radnici z roku 1478 měli okenice s čísly coby adventní kalendář. Jinak v ulicích mrtvo. Kostel byl otevřený. Tak jsem se podívala dovnítř. Je to gotický kostel Panny Marie na rohu náměstí. Z jeho věže je krásný výhled na celé město - mrkněte na google https://bit.ly/3fYsN4t. Na věži je ze strany náměstí 35 bílých zvonků z míšeňského porcelánu, tvoří milou zvonkohru. 

Torhaus, Meissen Dom, Albrechtsburg, vinice

Hlavní památkou města je nepochybně návrší se zámkem a katedrálou. Je s podivem, že tak malé město (má jen 28 000 obyvatel) katedrálu má. Historicky totiž byla Míšeň jedním z nejvýznamnějších obchodních měst na Labi. Kdo si chce prohlédnout zámek a katedrálu, udělá si pěknou fitness procházku nahoru po schodech. Dostala jsem se na návrší, prošla nádherně zdobenou bránou Torhaus a dostala se na náměstí, kde nebyl vůbec nikdo. Měla jsem to tam celé pro sebe. Z hradeb byl krásný výhled na místní vinice. Jsou nejseverněji položenými vinicemi v Evropě. Nalevo ohromný bílý zámek Albrechtsburg je nejstarším gotickým zámkem v Německu. Byl zavřený. https://www.albrechtsburg-meissen.de/cs/zamek-albrechtsburg-misen/. Stojí za vidění a dají vám i history pad vybavený fotkami historké podoby místností. Uprostřed černá průhledná katedrála. Její vchod je v boční budově. Platí se vstupné 4,50 EUR. https://www.dom-zu-meissen.de/start. Je u ní milá rajská zahrada plná hortenzií, která mě dostala do jiného světa. Katedrálu jsem také měla sama pro sebe a pán na pokladně byl očividně rád, že mu tam někdo došel. 

Mé další kroky vedly na vyhlídky za katedrálou k Labi a k průchodu, který sliboval, že se po schodech středem budovy dostanu do města. Houbelec. Dostala jsem se k patě veliké modré věže Fuß blauer Turm na další krásnou vyhlídku, nad další vinice, ale branky směr město byly zavřené. Tak zpátky kardio vyjít schody a odejít stejnou cestou. 

Státní porcelánová manufaktura Míšeň - nejstarší v Evropě od roku 1710

Víc než město zná každý míšeňský porcelán. Místní manufaktura (ano, dodnes se tu vyrábí a maluje porcelán pouze ručně) byla založena už v roce 1710 a jde o první výrobnu porcelánu v Evropě. Do té doby se dovážel z Asie. Porcelán najdeme na zámcích a u movitých sběratelů. Rozhodně nepatří k ranku běžného zboží, které byste našli někde na vesnici u babičky ve skromné chaloupce v kredenci. Míšeň zkrátka vždycky bylo extra zboží. Můžete si sem zajít do porcelánky do kavárny a nechat si naservírovat místní dort na jejich opravdovém porcelánu. https://www.meissen.com/en/. Za 12 EUR si to tam můžete prohlédnout. Já nestíhala. Továrna je mimo staré město a ujel by mi poslední vlak domů. 

Jak vidíte podle obrázků, Míšeň je jako malovaná. Ani nevíte, jak mě potěšílo, že jsem si sem mohla zajet. Sama se v klidu pokochat tímto malým milým místem. Pokud jste z Čech, rozhodně se sem otočte. Obrázky jsou už ze tmy, jak jsem jela vlakem zpět z Míšně přes Drážďany a Bastei do Děčína a dál domů. Mají tu hezké kanály.

Cestou na vlak mě zastavili tito dva studenti, kteří dělali fotografický projekt s lidmi, kteří na ulici noší roušku, že i pod rouškou se může člověk smát. A já jim padla do rány, protože jsem spolu s nimi byla zdaleka jediná, kdo na ulici roušku měl:-). Tak si mě tito šikovní kluci odfotili i s úsměvem. 

Okna ve vlaku mají Němci špinavá, jak vidíte na fotce - poslední loučení s Míšní na železničním mostě.