Hruboskalské skalní město a Vesec

Po x letech jsem vyrazila do Českého ráje. Sešlo se nás 9, tak Kamil vyměnil autobus za dodávku a jelo se v komorním složení. Hlásili totiž špatné počasí. Už na první zastávce však vykouklo sluníčko a bylo vymalováno. Bouřka nás chytla až na konci dne poslední hodinu. To už vůbec nevadilo. 

Český Hollywood Vesec u Sobotky 

Naše první zastávka byla pohádková vesnička Vesec u Sobotky. Dostala jsem od Vás na ni tip, nechám si ráda poradit. Jde o vesnickou památkovou rezervaci, českou okrouhlici, která se vyznačuje tím, že domky jsou dookola návsi kolem rybníku. Na návsi byla také hasičská zbrojnice známá z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, historická hasičská stříkačka Máňa. Rozešli jsme se všemi směry hledat různé domy známé z filmů. Našli jsme dům Doroty Máchalové z Čerty nejsou žerty, vchod do vesnice Liptákov z Jára Cimrman ležící, spící, prostě super. Potom mi také jedna z Vás psala, že tam dokonce mají roubenku a měla jsem se stavit na kafe. Je super Vás mít všude. 

Zámek Hrubá Skála

Se dříve jmenoval jen Skála, ale pro rozlišení se přejmenoval na Hrubou. Tam jsme zaparkovali na celý den našeho oře a vyrazili na prohlídku zámku. Zaplatili jsme 40 Kč. Za to jsme si mohli volně projít areál zámku, který v současné době slouží jako hotel. Přístupná pro turisty je vyhlídková věž s 87 schody. V ní je také reprezentativní sál, kde se konají různé svatby a akce. V zámku funguje restaurace s krásnou terasou. Vidět zas lidi vysedávat v pohodě u piva, bylo úlevné. Ze zámecké terasy jdou vidět i Trosky. Nemusí Vám být líto, že zámek není přístupný celý, protože po válce sloužil jako ubytovna ROH a nikdy nebyl veřejnosti přístupný jako jiné zámky. Tvoří však úchvatný bod v panoramatu skalního města. 

Hruboskalské skalní město

Na konci parkoviště je turistický rozcestník. Pustili jsme se po žluté do Hruboskalského skalního města. První zastávkou bylo Adamovo lože. Je spojena s Myší dírou a dá se jít zase na zámek. Vrátili jsme se stejnými schody na stezku. Následovaly dvě dechberoucí vyhlídky Zámecká a Mariánská, z které jsou vidět jak Trosky tak Hrubá Skála. Oblast skal mezi oběma vyhlídkami se jmenuje Dračí skály. Následoval prudký sestup k Symbolickému hřbitovu horolezců. Nejsou to lidé, kteří by zde zahynuli, ale byli nějakým způsobem spjatí s Českým rájem. Došli jsme na Angrovu stezku, která je plná pramenů. Z nich byl nejlepší na pití Antonínův pramen. Nabrali jsme si vodu na cestu, byla dobrá a měla trochu písčitou chuť. Minuli jsme Barborčin, Josefův a Felixův pramen, až jsme došli k malému Smíchousově rybníku. Doposud jsme šli neustále schody nahoru a dolů celkem náročným terénem, kde ujít kilometr trvá déle. Za rybníkem začíná Krokodýlí cesta a ta je ohromná pohoda. Krásná cesta lesem mezi skálami. Vysvitlo na nás sluníčko, pokochali jsme se v jeho paprscích, protože předpověď říkala něco jiného. Bylo to opravdu za odměnu. Krokodýlí cesta vedla kolem Majáku a Čertovy ruky a dovedla nás až na hrad.

Hrad Valdštejn

Hrad Valdštejn nás uvítal svým "Karlovým" mostem se sochami z 19. století. Vstupné 80 Kč a parádní prolézačka celým hradem, který byl přebudován na barokní poutní místo. Žil tady hudební skladatel Václav Karel Holan Rovenský jako poustevník. Všem poustevníkům tu byla vystavena malá kaplička s prvním poustevníkem světa Janem Křtitelem. Předlohou pro jeho obličej byl Karel Hynek Mácha - posuďte sami. Přístupné je sklepení, biliárový sál, kaple sv. Jana Nepomuckého, vyhlídky. A před hradem vynikající hospoda. Všechno, co tam měli, bylo dobré. Zelňačka, grilované věci, ženám chutnalo višňové pivo. V polovině 50. let působil na hradě i spisovatel Eduard Petiška. Jeho legendární kniha Staré řecké báje a pověsti patří k nejpůjčovanějším a nejprodávanějším. 

A tady nás začínal chytat déšť a šlo vidět, že se žene bouřka. Nastoupili jsme:

Zlatá stezka Českého ráje

Nejjednodušší a nejrychlejší stezka je červená mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou, která je součástí dálkové páteřní trasy Zlatá stezka Českého ráje. Vede nahoře na skalách po široké pohodlné lesní cestě. Na Jižním sedle doporučuji si udělat odbočku 1km na Kopicův statek. Byldel v něm ve 20. století Václav Kopic, který okolí statku vyzdobil reliéfy ve skalách zobrazující převážně české dějiny. My jsme to nestihli, protože pršelo, bouřilo a my jsme hnali do cíle. Přesto jsme se zastavili na dvou krásných vyhlídkách: U Lvíčka a Na Kapelu. Nad skálami se utvořila duha. Kousek před cílem jsme prošli krásným arboretem Bukovina. Pak už jsme naskákali do dodávky a hurá domů. Cestou jsme se stavili na tvarůžky ve Studené Loučce.