5 nejlepších tras na Lysou horu v Beskydech
Lysá hora je přezdívaná Královna Moravskoslezských Beskyd. Svou výškou 1323 m převyšuje své okolí a tak si ze připadáte, že nic vyššího neexistuje. Zvláště proto, že údolí pod ní jsou opravdu nízko a tak si sportovci užijí při výstupu hutné převýšení. Vede se neustálý spor, která trasa je nejlepší. Každý má oblíbenou jinou. Já jsem je prošla všechny, a to několikrát. Proto je popíšu a vy si vyberte. Když beru na Lysou někoho poprvé, vždy volím trasu č.1, protože jsou cestou zajímavé pamětihodnosti a je to okruh. Ať jdete jakoukoliv trasu, vždycky podáte fyzický výkon a jste v krásné přírodě. Lysá je i fenomén, který přitahuje různé sportovce a blázny, proto snad u nás není další hory, která by měla tolik subkultur, které na ni míří, ať už to jsou Lysaři, trampi, Lysá cup běžci nebo závodníci horských ultramaratónů. U nás není mnoho tak prudkých hor s převýšením přes 900m, takže je skvělým tréninkovým místem.
Vrchol Lysé hory hladící bod 1324m
Vrchol Lysé hory je typický turistický václavák plný lidí a směsice staveb. Budiž všem přičteno k dobru, že každý musí vystoupat řadu kilometrů. Na vrcholu najdeme betonový obelisk s kovovým hladicím bodem o metr výš než hora s číslem 1324m. Každý jej pohladí a tím stvrdí, že vrcholu dosáhl. Dál jsou zde vyhlídkové tabule. Nejlepší viditelnost bývá v zimě během inverze, kdy je krásně vidět Praděd i Vysoké/Západní Tatry. Svou návštěvu můžete potvrdit i tím, že Vás zachytí jedna ze tří webkamer Českého hydrometeorologického ústavu. Jsou úplně dole https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/. Na vrcholu je meteorologická stanice. Nejvýraznější budovou na vrcholu je bezesporu 78m vysoký vysílač DVT-B. Stojí tu od roku 1980. Díky němu vede na vrchol asfaltová silnice. Na vrcholu je také trojice chat Emil Zátopek, které se jmenují podle disciplín, v nichž vyhrál olympijská zlata: Pětka, Desítka (dřívější Kameňák) a největší chata Maraton https://lysa-hora.cz/. Další chata patří KČT a jmenuje se Bezručova. Kdysi tu stávala stejná chata, ale vyhořela. Místo ní byl desetiletí v provozu bezvadný bufet Šantán - kdo pamatuje, ví, že to tam nemělo chybu, no a teď je chata postavená jako novostavba https://www.bezrucova-chata.cz/?lang=cs.
Na vrcholu jsem byla nesčetněkrát za každého počasí a ročního období. Nejlepší to bylo ještě za Šantánu, zvláště v zimě, kdy zapadl a byla z něj doslova zemljanka:
Při sestupu v zimě lidé bez nesmeků zažívají opravdové dobrodružství
Ale zpět do června 2021 - první fotka ukazuje mě na webkameře ČHMÚ jak stojím zády a bavím se s mladíkem, který mě pozdravil
Typické lysohorské menu: kyselica, chleba s cibulí a buď škvarkovou pomazánkou nebo tvarůžky, Likér Lysá hora malina a borůvka:
Lysaři a bláznivé závody na hoře
Jsou specifickým fenoménem na Lysé. Jsou to lidé, kteří chodí nebo jezdí na kole na vrchol velmi často a mají tisíce výstupů. Nejznámějším z nich je jeden z nejmilejších lidí, kteří obývají tuto planetu: Ján Čupa. Můžete ho sledovat na jeho Facebooku https://www.facebook.com/J%C3%A1n-%C4%8Cupa-683042938447111, https://www.patriotmagazin.cz/konecne-poradna-zima-libuje-si-otuzilec-ktery-chodi-na-lysou-horu-polonahy?. Lysá hora je také dějištěm různých extrémních závodů: Lysá Cup - běh do vrchu https://lysacup.cz/, LH24 - v zimě se běhá na horu a dolů 24 hodin v kuse https://www.lh24.cz/lh24/, Beskydská sedmička https://www.beskydskasedmicka.cz/b7/.
Na Lysou stoupá i duchovní otec dvou závodů, které přes horu vedou, horolezec Libor Uher. Na další fotografii Lysá cup:
Autobusem nahoru ve všední den, v pátek i s průvodcem
Lysá hora sice nemá lanovku, ale osoby s omezením pohybu se na ni mohou nechat vyvézt autobusem za 279 Kč z Raškovic v 8.30 ráno. Info o cenách a časech zde https://www.3csad.cz/cz/autobusova-doprava/jizdni-rady/dalkove-a-rekreacni-linky/linka-raskovice-lysa-hora. Linka je v provozu jen v létě červen, červenec, srpen.
1. Okruh Berzuč-Ivančena-Malchor-Lysá-U Veličků-Vodopády Satiny
Mapa trasy: https://mapy.cz/s/dezekufoba
Doporučuji každému, kdo na Lysé nikdy nebyl, nechce jít v davu turistů (nebojte, i tak jich potkáte cestou víc než dost) a chce cestou něco vidět. Je to jediná trasa, kde míjíme zajímavosti, ba pamětihodnosti. Do výchozího bodu dojedete i autobusem. Dříve jezdíval z vlakového nádraží z Frýdlantu nad Ostravicí až na točnu před hotel Petr Berzuč, dnes končí většinou už na zastávce Malenovice, parkoviště, nebo kousek dál na zastávce Malenovice, Hutě. Za auto na parkovišti před hotelem Petr Bezruč zaplatíte 50 Kč za den při výjezdu - je na závory a teď v sobotu tam bylo ještě několik míst i v 10:00. Uvidíte stát hodně aut různě na krajnici a u Satiny, ale pozor, hlavně o víkendu tudy projíždí Policie a těší se.
Ivančena - památka na umučené skauty, boj za svobodu i protest proti režimu, Minuta ticha
Cesta vede krásným lesem plným potůčků a borůvčí na mohylu umučeným skautům Ivančena. Všimněte, že i značka na ni vede dozadu a chtělo by se jít rovnou dál prošlapanou cestičkou - modrá značka ji dříve obcházela. Nehodila se režimu. Už 75 let sem lidé nosí kameny a ty se vrší na paměť 5 mladých skautů, kteří položili život na konci války. O jejich příbehu vypovídá zakázaný a "ztracený" dokument z roku 1968 Minuta ticha https://www.ceskatelevize.cz/porady/12374522743-minuta-ticha/. Příběh Vládi, jak ho zatkli gestapáci, vypráví jeho tatínek. Popravili je 24.4. těsně před koncem války. Pozdějšímu režimu se nehodilo, že se zde shromažďovali junáci/skauti, kteřížto byli jako organizace v 50. letech zrušení a posléze trampi jako vyjádření boje za svobodu. Chodili sem policisté rozhánět lidi, dokonce mlátili děti obuškem.
Hospoda u Veličků je nejstarší v Beskydech od roku 1825
Cestou dolů jsme odbočili na žlutou k hospodě U Veličků. Stojí na kouzelné samotě obklopené loukami a lesy. Dá se sem dostat pouze pěšky, i když místní jezdí terénním vozem. Nebyl v Beskydech, kdo nebyl U Veličků, stojí na zdi. Je tu už 200 let a každý, kdo jde kolem, se rád zastaví a nejradší by zůstal na prázdniny. Nedaleko na samotě se také nachází hospoda U Zbuja, ale o jejím osudu v covidové době nemám zpráv.
U Korýtka a Vodopády Satiny
Cestou od Veličků zpět do Malenovic se míjí krásná studánka U Korýtka. Když přejdete asfaltovou silnici, je tam chodníček dolů k horské říčce Satina. Na ní jsou peřeje a vodopády. Upozorňuje na to informační cedule. Během naší návštěvy bylo málo vody a tak koryto připomínalo spíše hromady balvanů.
2. Z Krásné z mostu rychlovka nahoru přes Malchor
Mapa trasy: https://mapy.cz/s/ladagujaba
Velmi pěkná a celkem rychlá trasa nahoru vede z Krásné od mostu u Lesní správy. Je tam i za zastávka busu Krásná, Nižní Mohelnice, lesní správa. Vede napřed po louce s usedlostmi, poté kolem Šebestýny fuuuurt rovně nahoru na Malchor. Nejstrmější trasa vede na Lysou mimo značku z Řepčonky - je tam zastávka busu. Trasa má jen asi 3km, ale musíte mít orientační smysl.
3. z Visalají nejpohodovější, ale i nejdelší
Mapa trasy: https://mapy.cz/s/mahafuhuka
Trasa z Visalají je prý nejpohodovější, ale musím dodat, že snad i nejdelší. Je to pro ty, kteří mají hromadu času a nic je nehoní a chtějí jít cestou necestou. Je tam konečná autobusu. Sejít můžete kratší cestou třeba do Krásné.
4. Největší převýšení z Ostravice a přes přehradu Šance
Mapa trasy: https://mapy.cz/s/naganepubu
Sportovci a ti, kteří přijíždějí pod Lysou vlakem, volí tzv. dálnici nahoru po červené. Je to nejvíce frekventovaná trasa a půlka z ní vede po asfaltce. Já tudy chodím raději v zimě. Převýšení 918 m prostě musíte vzít jako fakt. Celkem náročné, ale i moc pěkné je to přes Čupel a Kobylanku nahoru po žluté, tzv. od přehrady Šance, i když vyloženě kolem přehrady nejdete. Toto je nejsportovnější trasa.
5. Z Papežova po asfaltce - pro kočárky, kola a běžky v zimě
Mapa trasy: https://mapy.cz/s/pegudusudo
Dlouhá trasa vede i po asfaltce z Papežova. Vede tudy Lysohorská Magistrála pro běžky - v zimě si užijete parádní sjezd.
Bonus kostel sv. Barbory a Prokopa v Kunčicích pod Ondřejníkem z Podkarpatské Rusi
Jako bonusovou destinaci doporučuji cestou zastávku kousek od nádaží v Kunčicích pod Ondřejníkem. Mají tu velmi zajímavý dřevěný kostelík s pravým ikonostásem uvnitř. Původně jde o kostel z 17.-18. století, který stál v obci Hliňance u Čynadijova kousek od Mukačeva. Za časů první republiky, kdy se Podkarpatská Rus stala součástí Československa, jej odkoupil ředitel Vítkovických hutí Ing. Šebela a nechal jej vlakem převézt sem do Kunčic. Sestaven byl v roce 1931 a byl přesvěcen z řeckokatolického/pravoslavného na římskokatolický. A stojí tu dodnes. Kostel je většinou zavřený, ale má kukátko. Najdete jej tady https://mapy.cz/s/rebucajusu.