Středověká UNESCO Toruň a křižácký Radzyn Chelminski

Středověká UNESCO Toruň a křižácký Radzyn Chelminski

Pokud někdy pojedete po dálnici A1 k moři na sever Polska, zastavte se ve středověké Toruni. Leží 5 hodin jízdy z Ostravy a 2 hodiny jízdy do Gdaňsku. Díky svému zachovalému centru města se dostala na seznam UNESCO a měla velké štěstí, že ji jako jiná krásná polská města nestihla během 2. světové války zkáza v podobě bombardování. Zatímco nádherná města jako Wroclaw nebo Gdaňsk museli těžce po válce obnovovat, v Toruni vidíte originál.

Ten Toruň - Poláci mají pro město rod mužský 

My Češi samozřejmě říkáme automaticky ta Toruň, rod ženský. Avšak v polštině má rod mužský. I v češtině dříve mívala města končící na ň mužský rod. Věřte nebo ne, byl ten Vídeň nebo ten Třeboň. Někdě se rod mužský u těchto měst ještě dodnes drží v nářečích. Proto se nepodivujte, že Poláci budou říkat ten Toruň a ne jako my ta Toruň.

Středověký originál na seznamu UNESCO

Toruň vděčí za svůj původ Řádu německých rytířů, který zde v polovině 13. století postavil hrad jako základnu pro dobytí a evangelizaci Pruska. Brzy si vybudovala obchodní pozici jako součást hanzovní ligy. Ve Starém a Novém Městě je řada impozantních veřejných a soukromých budov ze 14. a 15. století (mezi nimi i dům Mikuláše Koperníka). Toruň byla důležitým obchodním uzlem a de facto překladištěm zboží. Sice nemá námořní přístav, ale stačilo mít přístav na řece Wisle. O existenci přístavu svědčí dosud zachovaný historický jeřáb Zuraw vně městských hradeb a celé ulice sýpek a skladišť plné krásných historických domů, které evidentně nebyly nikdy obytné. Hrad německých rytířů je dnes v ruinách, zbytek centra nikoliv. 

Rodné město Mikuláše Koperníka a heliocentrický systém

Toruň je rodným městem významného astronoma, právníka, ekonoma, matematika, vědce, fyzika, filosofa, překladatele, lékaře a diplomata, Mikuláše Koperníka, objevitele heliocentrické soustavy. Ač přišel na to, že ve skutečností země obíhá kolem slunce, stejně jako jiné planety, plně jeho teorie byla uznaná až někdy v 19. století, protože církev, víra, že Země je středobodem všeho, atd. Vědci to s prosazováním pravdy neměli nikdy lehké. Dodnes se vedou spory o Koperníkovu národnost, protože Toruň bylo de facto německé město a on sám nikdy nic v polštině nenapsal - psal německy a latinsky jako správný učenec. Jeho rodným jazykem byla němčina. Tehdy se národnosti neřešily. To přišlo do mödy až v 19. století. Kde se člověk narodil, tam měl národnost a Toruň je taková půl napůl německá a polská. Náš blok východních zemí jasně tvrdí, že Koperník je Polák, západ by jej zase chtěl mít za Němce. Jemu by to v jeho době 1473-1543 přišlo pošetilé. Vystudoval Jagellonskou, Padovskou, Boloňskou a Ferrarskou univerzitu. Jeho vrcholné dílo O obězích nebeských sfér vlastní i NASA. Podrobně studoval antické autory, a tak poznal i dílo astronoma Klaudia Ptolemaia. Starověký zastánce geocentrismu byl tehdy považován za velkou autoritu. Jenže Koperník, s jehož výpočty a nebeskými pozorováními se ptolemaiovská verze vesmíru rozcházela, začal pochybovat. 

Koperník píše: "Země (stejně jako ostatní planety) krouží kolem nepohyblivého Slunce a navíc se sama otáčí „současně s obtékajícími vodami a přiléhající k ní atmosférou“. Vysvětloval tak střídání dne s nocí, rytmus ročních období, pokoušel se o výpočet vzdáleností planet od Slunce a tak dále. Na spisu pracoval víc než třicet let, samozřejmě s vědomím, že u zastánců geocentrismu může tvrdě narazit. Nedožil se toho, že v roce 1616 církev jeho spisy zařadila na seznam zakázaných děl a vyňala je až v roce 1835. Koperník si myslel, že planety obíhají kolem slunce v přesných kružnicích, až Johannes Keppler jeho teorii upravil. Toto je Koperníkův dům.

Město perníku

Nejde si nevšimnout spousty butiků, pekáren a muzeí perníku. Nevím, zda slovo perník nějak souvisí se jménem Ko-perník, nicméně stejně jako naše Pardubice, je v Polsku městem perníku Toruň. Perník se tu peče ve všech podobách. Jeden z takových krámků najdete hned vedle domu Koperníka. 

Procházka městem

Pohleďte na mapku, kudy projít centrem Toruně a neminout hlavní památkové objekty jako radnice, kostely, šikmá věž (ano, nejev v Pise je šikmá věž - tato je nahnutá a je součástí městského opevnění - snad její základy podemlela řeka a nahla se) a mnoho jiných. Zaujmou už městské brány, u jedné z nich Mostowe brany, už starý most nenajdete. Je tu však k němu na nábřeží násep a v něm se pod schody a betonem ukrývá bunkr. Tady máte mapku a jiné materiály o městě online https://visittorun.com/en/page/sightseeing-route

1. Památník Mikuláše Koperníka. 2. Stará radnice. 3. Artušův dvůr. 4. Socha voraře, který hraje na housle. 5. Kostel Ducha svatého. 6. Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. 7. Šikmá věž. 8. Renesanční sýpka, pozor, sýpek najdete v blízkosti řeky nepočítaně, stačí pohlédnout na malá okénka. 9. Klášterní brána. 10. Dům Mikuláše Koperníka. 11. Katedrála svatého Jana. 12. Námořnická brána. 13. Mostní brána - u té je ten nenexistující most a v podzemí u řeky bunkr. 14. Zřícenina hradu německých rytířů. 15. Krčma pod Modrou zástěrou. 16. Kostel svatého Jakuba. 17. Bývalý evangelický kostel. 18. Ulice královny Jadwigy a Szeroka. 19. Filuś - bronzová soška pejska s buřinkou u deštníku. 20. Činžovní dům pod hvězdou. 21. Bronzová soška osla. Starobylý jeřáb:

šikmá věž:

Radzyn Chelminski

Je městečko s krásnou ruinou křižáckého hradu nedaleko Toruně. Křižácký hrad založil v roce 1234 člen řádu německých rytířů Hermann von Balk a od roku 1772 je ruinou, kterou se místní snaží zachránit. Velmi působivé místo. Pořádají tu neustále akce, turnaje, historické jarmarky. Stavte se sem. 

Líbil se Vám článek? Máte dotazy? Využijte komentářů níže:

Mohlo by vás zajímat:

Šoproň a Esterháza Fertöd - UNESCO krajina Maďarska Články z cest

Šoproň a Esterháza Fertöd - UNESCO krajina Maďarska

Hollókő, Eger, Lillafüred, Miskolc/Tapolca Články z cest

Hollókő, Eger, Lillafüred, Miskolc/Tapolca

Vinařské uličky Rakouska - Falkenstein a Poysdorf Články z cest

Vinařské uličky Rakouska - Falkenstein a Poysdorf

Szentendre, skanzen, Visegrád, Ostřihom Články z cest

Szentendre, skanzen, Visegrád, Ostřihom

Saské Švýcarsko - Bastei, Königstein, Bad Schandau Články z cest

Saské Švýcarsko - Bastei, Königstein, Bad Schandau

České Švýcarsko, Hřensko, soutěsky, Pravčická brána Články z cest

České Švýcarsko, Hřensko, soutěsky, Pravčická brána

Plavba po Dunaji údolím Wachau a Kremže Články z cest

Plavba po Dunaji údolím Wachau a Kremže

Melk největší benediktinský klášter na světě Články z cest

Melk největší benediktinský klášter na světě