V levné letence jen zavazadlo o 20-24 litrech zdarma

Dnes se s Vámi podělím o zkušenosti s balením na lehko na týden s nízkonákladovými aerolinkami. Ty lapají zákazníky na velmi levné letenky. V jejich ceně je jen velmi malé palubní zavazadlo zdarma. Větší si musí lidé připlatit za celkem znatelný peníz. V rámci levné letenky můžu mít na palubě jen jedno jediné zavazadlo: Wizzair má rozměry 40x30x20cm (24 litrů) a Ryanair 40x20x25cm (20 litrů). Dá se reálně do takových objemů sbalit na týden? Věřte, že v praxi dá. A to dokonce i když letíte v zimě do tepla. Mezi cestovateli se říká, že existují jen dva druhy lidí: ti, co se balí na lehko a ti, kteří by se rádi balili na lehko.

Proč ještě menší než malé?

Kdysi se připlácely za mrzký peníz typu 6-8 EUR prioritní nástupy do letadla, v jejichž rámci jsem měla k malému batůžku ještě běžný příruční palubní kufřík na kolečkách. Dnes výjimečně najdete aerolinku, která má v ceně letenky toto větší příruční zavazadlo. Příplatky jsou silně odrazující. Dnes chtějí za priority nástup třeba 20-30 EUR/směr a zbytečně vynaložené peníze zpáteční cestu prodraží. Dál se dají dokoupit podpalubní zavazadla různých vah, ale o tom už ani neuvažuji. To využije jen někdo, kdo letí opravdu na dlouho opravdu daleko a počítá s velkými nákupy.  

Je dobré zvážit, zda se přece jen uskromnit a sbalit do malého. Pointa všeho není ani tak ve ždímání peněz z lidí, ale v rychlém nástupu a usazení lidí v letadle (tzv. boarding). Dříve bylo běžné, že lidé si brali na palubu zdarma větší palubní kufříky, vysvlékali se celou věčnost z bund, cpali kdeco do příhrádek nad hlavu. Všichni hledali místo a trvalo dlouho, než se konečně usadili. To opožďovalo lety, zvyšovalo náklady na stání na letišti. Nízkonákladovky byly nabráním skluzu dříve pověstné. I začalo se vše zpoplatňovat, aby nejprve nastoupili ti, kteří mají kufříky na kolečkách a ostatní si 2x rozmysleli, zda budou brát na palubu další zavazadlo. Buď ať si připlatí za podpalubí nebo se sbalí tak nalehko, aby se jejich batůžky vlezly na zem pod sedadlo před nimi (tzv. underseat). Co se vleze pod sedadlo, je zdarma. 

Fotka ukazuje měřicí klec Wizzairu na 24 litrové zavazadlo. Tady se uplatní spíše měkké nevyztužené batohy, která se v případě přeměření dají do klece vmáčknout, i když jsou krapátek větší.

Ryanair má sice ještě menší zavazadlo zdarma, ale jeho příplatek za Priority nástup je někdy ještě lidový (příklad je z podzimu 2020 let Vídeň-Tel Aviv). 

Jaké zvolit zavazadlo, aby prošlo bez povšimnutí?

Většinou se balím do 30 litrového batohu. Ač je mírně větší než předepsané rozměry, v pohodě se vleze pod sedadlo na zem. A když ho mám při nástupu na zádech, nebudí pozornost. Proto nikdy nebyl problém s jeho pronesením do letadla bez jediného povšimnutí nebo poznámky. Nutno říct, že spolucestujícím prochází od oka i větší rozměry. Zkrátka nejde asi o to lidi za každou cenu pérovat za každý centimetr, ale zajistit, že si člověk sedne a jen strčí zavazadlo před sebe pod sedadlo. A nezabírá místo v přihrádce nad hlavami těm, kteří si připlatili. Kdysi jsem letěla s klasickou úzkou vysokou krosnou s mnoha utahovacími popruhy. Na cestě tam prošla, na cestě zpět už jsem ji musela nést na speciální přepážku - vadily jim vlající popruhy. Proto radím volit spíše hladký batoh, který vypadá určením do města. Nebudí pozornost letištního personálu. Všímám si toho ve frontách při nástupu do letadla.

Kdo se bojí, že investice do zavazadla je veliká, dám sem dva levné tipy. Můj batoh pro nízkonákladovky stál jen 399 Kč (https://www.lidl-shop.cz/CRIVIT-Trekingovy-batoh-30-l/p100279883), nemá příliš vyztužená záda, dá se zmáčknout do měřicí klece a je poměrně hladký. Vždycky prošel a drží mi už třetí rok bez úhony. I LIDL umí vyrobit věc, která cosi vydrží.

Další skvělý batoh, který je levný a hladký, je z Decathlonu za 379 Kč (https://www.decathlon.cz/batoh-nh100-30-l-cerny--id_8550766.html). 

Raději vynechte batohy, které mají:

• příliš úzký, vysoký tvar a vzhled krosny
• příliš mnoho upínacích vlajících popruhů a masivní do prostoru vystrčené postranní kapsy
• příliš tvrdě polstrovaná záda, která se nedají vmáčknout do měřicí klece

Mohou vám párkrát projít bez problémů, ale jednou narazíte na pedanta, který vám to bohužel spočítá. Vůbec nejvíce negativní pozornosti přitahují obdélníkové sportovní tašky s uchy. Ty raději jako příruční zavazadla nedoporučuji používat vůbec. 

Batohy speciální určené do letadla

Kdo je hračičkář a rád si kupuje dražší věci, může směle zabrousit k dražším značkám pro speciální batohy určené na létání. Letí značky jako Cabin Zero, http://www.cabinzero.cz/, zkrátka takové, které se dají celé rozepnout zipem naokolo a otevřete je jako kufr. Jeden takový čupr tip má i Tereza Schindlerová na svém blogu Cestuj za Babku zde https://www.cestujzababku.cz/jak-si-sbalit-do-priruciho-zavazadla/. Ta na celozipové batohy nedá dopustit.

Palubní kufříky na kolečkách - já raději textil a 2 kolečka

Co se týká kufříků na kolečkách, má zkušenost je lepší s typem, který má 2 kolečka vnořená dovnitř a je textilní. Často vídám skořepinové kufříky se čtyřmi masívními vystrčenými kolečky. Ta se nemusí vlézt do úložného prostoru nad hlavou a prodlužují rozměry zavazadla. Délka se měří včetně koleček. Sice se s nimi lépe chodí, ale hůře stojí. Popojíždějí samy po podlaze, ve vlaku, autobusu, na plošině.  Dokonce jste mi psali, že vám jen kvůli trčícím kolečkám napařili pořádný poplatek na letišti, který byl v ceně celého drahého kufru. Proto vypadá, že méně problematicou volbou je textilní kufr. Je většinou lehčí a víc vydrží, než skořepina, která ráda praská. Skořepina vypadá atraktivně, ale když jsem viděla, kolikrát jsme s Lojzkem oba tlačili, aby se skořepina narvaná k prasknutí věcmi, vůbec zavřela...to jsem nikdy u textilního nezažila. Ten je prostě elastičtější a přišlo mi, že do něj narvu víc. Někdo zas skořepinu miluje, každý si musí najít to svoje. 

Rozměr kufru se měři včetně koleček. Proto je jistější volba, když kolečka netrčí ven. Já osobně mám už léta textilní kufřík z Tchibo a je nezničitelný. Jezdím s ním stále, už se v něm vezly neskutečně těžké předměty, spousta flašek vína a nevím čeho ještě (když se neletělo), je tichý na ulici. Znáte ten hluk kufru, když jdete po dlažebních kostkách sami v noci? Tak Tchibo má tichá kolečka. Na kvalitě koleček to závisí hodně. A taky na kvalitě zipu a rukojeti. Proto radím, za kufr si už cosi připlaťte. Budete ho mít léta letoucí. Tchibo prodává i ochranný obal na kufr https://www.tchibo.cz/ochranny-obal-na-kufr-p400147063.html. Chápu, že nevýhoda u Tchiba je, že není ve stálé nabídce, ale v kolekci, která se vyprodá a hotot. Jedině vyčkat na novou. Mají ji každý rok a vždy je jiná.

Jak se do tak malého objemu sbalit?

Pokud jste fanoušky outdooru, oceníte obchody s ultralight vychytávkami jako https://www.pod7kilo.cz/ nebo www.nalehko.com. Upřímně, kdo z nás opravdu jezdí na několik dní na těžko do hor bez dosahu civilizace, aby takové věcičky na každé cestě využil? Jsem obyčejný výletník turista, který spává se střechou nad hlavou. I v běžných obchodech se dá dnes pořídit za pár korun, co je pro cestování na lehko třeba.

Výhody cestování s lehkým zavazadlem

• ušetřím za placené zavazadlo
• neztratí se mi cestou, mám vše stále u sebe
• vleze se do běžné místní a městské dopravy, městských autobusů, metra, dodávek bez příplatku za zavazadlo
• vleze se do malých skříněk na úschovu zavazadel na nádražích, které jsou levné
• svoboda pohybu na místě, vše unesu a celý den s tím můžu chodit po městě
• nemusím mít strach, že nestihnu letadlo, nemusím stát v nekonečné frontě na podávání zavazadel do podpalubí, rovnou jdu na security a do letadla

Když vše, co mám, je jen batoh na zádech, neriskuji, že se mi podpalubní zavazadlo během cesty ztratí. Mám vše stále u sebe. Lépe se vleze do skříněk na nádražích v úschovnách zavazadel a když není zbytí, dá se s ním i celý den chodit.

Do malého palubního batohu se umí sbalit i babi a dítě. Tady si v plné polní vykračují po španělské Malaze. V tom, co nesou na zádech, jsou sbalené na týden. A jedou v zimě do tepla - všimněte si, že nemáme zimní bundy - prostě u nás nějak přečkáme zimu v softschellkách a nebo ve větrovce s více vrstvami. Bunda se totiž může hodit i v teplé destinaci.

Co si balím na cesty? 

Už netrpím představou, že se nedá vyrazit do světa bez perfektní drahé výbavy. I obyčejné věci na normální výlet stačí. Hlavní je někam jet a nebát se, že bez drahých bot, bundy, batohu, nemůžu objevovat svět. Stanování v Kazachstánu v pohoří Ťan Šan nebo putování horami věčně deštivého studeného Islandu jsme zvládly i v softshelové bundy Tchibo nebo Lidl. A byly jsme ještě jó vybavené oproti místním, kteří neměli ani to. Podívejte se na fotky, v čem se chodilo stanovat 30 let zpět. Žádné prodyšné membrány, termoprádla, vodní sloupce, impregnace neexistovaly a lidi nějak přežili... Dnes, i když koupím levné termoprádlo za 299 Kč nebo softshellovou bundu za 499 Kč, mám lepší vybavení, než vrcholoví sportovci za totality.

1. Boty - trailové tenisky a outdoorové žabky

Dnes brávám na výlety jen dvoje velmi univerzální boty: trailové nepromokavé tenisky s Gore Texem (není nutný, dnes už membrány moc nejsou v módě, ale musím uznat, že ve velkém dešti x hodin vydrží nohy uvnitř suché). Ty mívám na sobě do letadla v každém ročním období. Hlavní je, že na rozdíl od pohorek jsou lehké a nepískají na letišti. Jsou univerzální. Ujdu v nich celý den na asfaltu ve městě i lehkou túru v terénu. Druhé jsou outdoorové žabky s textilními pásky mezi prsty. Ne s tím tvrdým plastem, s ním bych měla puchýře na noze. V horku je nosím celý den a díky dobré podrážce ujdu x kilometrů. Netlačí. Ve vnitřních prostorách je používám jako papuče (dají se snadno umýt). Beru si je do sprchy, když jsou společné koupelny. Největší výhoda je, že jsou lehké, omyvatelné a nezaberou žádné místo. Dítě třeba miluje kroksy Coquí a muž trekové sandály. Každý rád na holé noze něco jiného. Nějaké si vygooglete, já našla třeba tyto https://www.eobuv.cz/zabky-roxy-arjl101014-bbp.html?. Moje jsou značky Source a letos v kolekci plastové nevidím.  

Trailové boty už jsem protočila Salomon Ultra GTX, Adidas Terrex, Pumu, Reebok a teď mám Columbia. Jedny byly lepší než druhé. Na značce tolik nezáleží. Důležité je pohodlí a podrážka. Moje jsou tyto v dámské verzi https://www.sportisimo.cz/columbia/trailstorm-wp/439405/?.

Jednou v zimě jsme v noci cestou na letiště nasadili dítěti zimní sněhule. Zapomněli jsme, že jedeme do tepla a nebude tam zimní boty nosit. Vycházkovou zavřenou obuv jsme nechali doma a dítě celý týden na Lanzarote odchodilo jen v kroksech. A vidíte, děti na pohodu vydží všechno:-). https://www.sportisimo.cz/coqui/froggy/239684/. Když vidíte, v čem chodí místní... tak mají jen nějaké trepky na noze a neřeší.

Jsme v klášteru Tatev v Arménii 1565 mnm, na nohou mám trailové Pumy. Dětem také pořiďte pohodlné boty s odpruženou podrážkou. Na cestách se holt nachodí každý. V teple chodím v žabkách (Korfu).

Na Lanzarote jsme v prosinci zapomněli vzít dítěti vycházkové boty do tepla a celý týden statečně bez jediné poznámky vydržela v kroksech. Někdy mi přijde, že méně pohodlí přináší dětem nadšení. Jsou to rození dobrodruzi, kteří by nejradši byli celé dny venku.

2. Oblečení do denních ruliček

U oblečení platí zásada: univerzálnost a váhová lehkost. Musí zabrat co nejméně místa. Peklo na zabírání místa a těžkou váhu jsou materiály jako kůže, koženka, riflovina, tlustá teplákovina, vyztužené masivní oblečení, např. podprsenky. Vybírám to, co zabere nejméně místa a váhy. Zkuste vedle sebe sbalit klasické bavlněné džíny a tenké legíny. Také se zamýšlím, že třeba bavlněné šaty můžu použít jako pyžamo i přes den, že plážová osuška může být zároveň deka a ručník. Velký šátek může být zároveň plážová podložka a šaty. Lepší jsou materiály, které po oprání rychle schnou. Oblečení se neskládá jako do skříně, ale do ruliček. Ty zaberou méně místa.

Hodně lidí řeší, jak se sbalit během zimy do exotiky do tepla. Jednoduše: do zavazadla se sbalím do tepla a to, co mám na sobě, je do naší zimy. Snažím se brát si raději více vrstev, které mohu využít i v teple. Třeba nepromokavou softshellovou jarní bundu s termo mikinou než masivní zimní bundu, kterou nemám v teple jak využít. To, co máte v ruce nebo kolem pasu, se do zavazadel nepočítá. Proto se můžete do letadla navrstvit a pronést více oblečení na sobě. Jde jen o tu minutku, kdy vcházíte do letadla přes kontrolu na bráně. 

Na denní výlety je dobré si vzít ještě další zavazadlo. Dá se vzít malá nákupní taška, pytlík na záda na přezůvky nebo sbalitelný batoh. Ten prodává např. Ikea https://www.ikea.com/cz/cs/p/knalla-batoh-cerna-bila-90330483/.

Na jednodenní výlet do Alhambry má babi sbalenou vodu a bundu do malé skládací nákupní tašky na rameno. Tu využívám na místě i na nákup potravin, jako plážovou tašku, zkrátka víc využití. 

Na přejezdy auty (využívám místní www.blablacar.cz nebo taxíky, dodávky na výlety), bereme dítěti do letadla podsedák. Letecké společnosti jej nepočítají jako zavazadlo. Za jeho převoz se nic neplatí. Označím ho při nástupu jako baby equipment. 2 kusy takto označeného se převážejí zdarma. Za další už se platí. Můžete mít skládací postýlku, kočárek, golfáč, autosedačku, podsedák, dokonce nám uznali i nočník. Babi nese podsedák v Bari ve fialové tašce. Je lehoučký, jen zabírá místo.

3. Kosmetika do 1 litru, lékárnička, voda a mýty kolem

Na palubu letadla si můžu vzít jen tekutiny a gely, které se vlezou do max 100ml balení a všechna dohromady se vlezou do průhledného 1 litrového sáčku. Seženete v supermarketech. Já mám z DM https://www.dm.cz/profissimo-uzaviratelne-sacky-do-mraznicky-1l-p4010355382443.html. Kdysi je dávali na letištích zdarma. Kosmetiku v maličkých cestovních baleních prodávají běžné drogerie i ve svých levných privátních značkách, takže stačí koupit jednou a pak už jen doplňuji do lahviček. Dnes bývá všude k dispozici mýdlo, šampon. Toho stačí vzít 50ml. Když bude nejhůř, koupí se na místě. Nejsme mimo civilizaci. Doma taky člověk nemá úplně všechno a dle situace musí dokoupit. Opalovací krém prodává DM i Lidl ve 100 ml balení. Sáček s tekutinami se vytahuje při bezpečnostní kontrole ze zavazadla k nahlédnutí. Pokud chcete domů koupit láhev vína nebo likéru, nezbývá, než je vzít z duty free obchodu na letišti. Jinak se větší množství nedá provézt.

Do letadla si vždy beru vodu. Jelikož mám vodu už z domu, vyleju ji před letištěm. Dnes je obecná snaha neplýtvat plasty, proto není důvod své přinesené láhve před bezpečnostní kontrolou vyhazovat. Stačí vyprázdnit a dát na viditelné místo do bedýnky a nechat projet rentgenem. Po kontrole si láhev znovu napustím vodou z pítka, nebo jsou mnohde už i ekologické plničky lahví na vodu. Dobrou filtrovanou pitnou vodu seženete i v Dubaji, Las Vegas, v Číně, zkrátka pitná voda na letišti zdarma není problém. Nebývá jen na malých regionálních letištích, kde si prostě musíte natočit z kohoutku. Není nutné kupovat v duty free drahou vodu v PEtkách do letadla. 

Co obsahuje má lékárnička se dozvíte v tomto článku https://www.hanamachalova.cz/clanek-10-zakladnich-veci-v-me-cestovni-lekarnicce/. Nezapomeňte, že tuhé léky (pilulky) se kontrole neukazují, zajímají je jen sirupy, gely, kapky, spreje.

Sprej si samozjřemě na palubu letadla vzít můžete, pokud je lahvička do 100ml. Nejsou zakázané, to je mýtus. Ve spreji jen nesmíte mít jed nebo vyloženě hořlavinu. Takže vám projde lak na vlasy, opalovací sprej, pěna na holení, deodorant, ale neprojde silný repelent na hmyz, barva, plynová kartuš, vzduch nebo WD-40. Takže vrzající hotelové dveře si nenamažeme:-). 

Víte, že si na palubu letadla můžete vzít šťavnaté ovoce? Spousta lidí si stěžuje, že si nemůže vzít tekutiny, ale neví, že není problém vzít jablko, meruňku, pomeranč. Jen v některých zemích, např. USA, nesmíte ovoce (nebo maso) přivézt do země. Snězte svačinu cestou. 

4. Elektronika

Další mýtus panuje kolem elektroniky na palubě. Nezapomeňte si zjistit, jaké zásuvky jsou v destinaci a vezměte si adaptér. https://www.datart.cz/Cestovni-adapter-HAMA-44220-sada-4-cestovnich-adapteru.html?. Většinou už bývají v okraji zásuvek, ve vlacích, na letištích USB porty, takže nabíjení je bez problémů. Singapur má báječné univerzální zásuvky předělané z britských, vleze se do nich i naše. Ale je dobré přibrat powerbanku. Můžu si ji vzít na palubu, nesmí být v podpalubním zavazadle. Bezpečnostní kontroly vidí raději ty, které jsou slabší. Mám 10000 mAh. Nabije mobil 4x. Bezpečnostní kontrole se také ukazují zvlášť tablety a notebooky. Ty nevozím. Stačí mi mobil. 

Do půjčeného auta si vždy beru svoje držák na mobil a autonabíječku na mobil https://www.lidl-shop.cz/SILVERCREST-Nabijeci-adapter-pro-motorova-vozidla/p100292486?. Abych měla na místě offline navigaci. Používám mapy https://maps.me/. Trefím tak snadno z letiště do ubytování, na zastávku, na památku, do restaurace, kterou lidé chválí. Jelikož mapy žerou data, stahuji si je a připravuji do nich bodíky, kam chci jet, už doma. Ušetřím čas během cesty a mám ponětí, kam jedu, jak je co vzdálené, kde to je. 

Wi-fi nebo místní SIM? Místní SIM karty pořizuji jen do zemí mimo EU, kde není úplně zvykem, že na každém rohu, v každém autobusu, kavárně, čekárně, nádraží, chytnu wi-fi nebo je dlouho jedou přejezdy územím nikoho nebo divočinou. Kupuji například na Ukrajině, v Rusku, USA nebo v Albánii. Ale v zemích EU nebo v Japonsku, kde je to samá wi-fi zdarma, si data nenechám žrát a žiju z nich. Ukládám si printscreeny jízdních řádů a mám offline mapu, abych se obešla přes den bez dat.

Ať netaháme těžkou elektroniku, na focení nám stačí mobil. Fotka je z Andalusie.

5. Na pláž

Kdo by si nechtěl vzít na pláž pořádnou osušku, podložku, šnorchl a brýle, boty do vody, plážové hry, nafukovací a stínicí věci? Auta lidí mířících k moři praskají ve švech různými udělátky. Vozím vždy outdoorovou osušku velkého rozměru, která sbalená nezabere místo https://www.lidl-shop.cz/CRIVIT-Rychleschnouci-osuska-110-x-180-cm/p100292459?, plavky, dítěti šnorchl, boty do vody a raději i rukávky, i když umí plavat. Někdy moře bývá neklidné nebo bazén moc hluboký a cítí se aspoň na začátku, než si zvykne, jistější.  Beru také šňůru na prádlo. U moře potřebujete sušit velké množství mokrých věcí. Dítě si vše vozí samo, aby viděla, že co si vezme, to si také ponese. Fotka je z Kypru.

6. Doklady, peníze a hračky

Samozřejmě součástí zavazadla jsou i cestovní doklady. Většinu cest si vystačíme s občanským průkazem. Zde je seznam zemí, kam můžeme jen s OP:

Albánie, Andorra, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Dánsko (do Grónska jen s pasem), Estonsko, Faerské ostrovy, Finsko, Francie, Gibraltar, Gruzie, Guernsey, Chorvatsko, Irsko, Island, Isle of Man, Itálie, Jersey, Kosovo*, Kypr (nikoliv Severní), Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Moldavsko**, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Vatikán, 

*Akceptuje pouze občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a elektronickým čipem, **Akceptuje jen občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, do Podněstří lze cestovat pouze s pasem. 

Proto i svým dětem nezapomeňte vyřídit občanku. Stojí jen 50 Kč a zabere mnohem méně místa než pas. Přijde mi praktické mít dítě s občankou i v ČR už kvůli identifikaci. Dětský pas stojí jen stovku. Na oba doklady Vám dítě vyfotí na úřadu.

Ráda si na cesty beru hotovost. Někdo miluje karty Revolut a vybírá z bankomatů. Platební kartu používám jen na koupi věcí jako lanovky, výlety, vstupenky, platby za potraviny v supermarketech, nákup jízdenek. Ubytování přes booking platím nejčastěji předem, abych nemusela s sebou tahat tolik hotovosti a nemusela se případně handrkovat o jeho výši. 

Dětem je dobré na cestu sbalit nějakou zábavu. Sešity s úkoly, pastelky, karty, pexeso. Něco malého a skladného. Pokud se nemohou obejít bez hračky, tahají si je samy, aby si rozmyslely, jestli opravdu toto chtějí celou cestu nést. A tak vyhrávají mini hračky do ruky kapesních velikostí. Na obrázku je sbalená velká plážová osuška. Naštěstí nezabere mnoho místa.

Balení obecně mi nedělá problém. Protože se těším, až konečně pojedu. Na fotce jsou všechny naše věci na pláži při přesunu do jiného města. Tři batohy a oblečení po převlečení z plavek do civilu. Batoh ani kufr nikdy nezamykám malým zámečkem. Bojím se, že by se pokazila nedostala bych se dovnitř.