Články z cest

Hrad Pecka, Les Království, Braunův Betlém a Kuks

03. 08. 2020

Tady se krásně pojí v jeden hluboký zážitek příroda a umění. Podkrkonoší nepatří k českým "václavákům" plných turistů, takže jsme si to parádně užili. Autobus měl ohromnou výhodu možnosti zastávky na více místech a procházky z bodu A do bodu B. Pokud jste odkudkoliv z ČR, zvládenete i sami autem. Veřejnou dopravou byste si místa museli rozložit do delšího časového úseku nebo něco vynechat.

Hrad Pecka dobrodruha a umělce Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

Naše putování Podkrkonoším začalo na hradě Pecka renesančního dobrodruha, cestovatele a umělce Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Určitě jste jeho jméno slyšeli ve škole. Ve své době jako Čech nejenže procestoval asi nejvíc zemí (zejména Svatou zemi, Egypt, Arábii), ale skládal také hudbu, psal a dokonce zachránil život císaři Rudolfu II. Viděli jsme oba hradní okruhy https://www.hradpecka.cz/ za lidových 80 Kč. Zaberou jen něco přes hodinu dohromady. Chudák šlechtic konvertoval k evangelíkům, a to se mu stalo po bitvě na Bílé hoře osudným. Stejně jako ostatní čeští pánové, byl sťat katem Mydlářem 21.6.1621 na Staroměstském náměstí. Hrad je nad malebnou vesničkou, která z výšky vypadá jako z obrázku.

Vrch Zvičina se starou kdysi otočnou skleněnou rozhlednou

Za mě nejslabší místo dne byl vrchol Zvičina 671 mnm s Raisovou chatou KČT. Na střeše chaty se nachází stará skleněná rozhledna se vstupným 20 Kč, kterou se kdysi dalo i otáčet. Původně měla sloužit i jako hvězdárna. Uprostřed kruhové místnosti jde vidět díra po hvězdářském dalekohledu. Tato chata je v zuboženém původním stavu. Do restaurace chaty jsme jít nemohli, byla rezervovaná pro někoho na oběd a tak nezbývalo než udělat frontu u stánku s občerstvením venku. Naštěstí nabízel teplá jídla typu gulášová polévka, párek rohlíku, teplá sekaná v housce, klobása. Výhled z vrcholu byl spíše na jižní stranu na rovinu Jičínska než na Krkonoše, jak slibovaly prospekty. I z rozhledny šlo vidět spíš jen les a kdesi v dáli zoubky, což měly být Krkonoše. Je tam taky kostelík. No, viděli jsme, ale nic by se nestalo, kdybychom to vynechali. Místu však nelze upřít příjemná pohoda, když si třeba jen tak lehnete do trávy. Protože to nejlepší přijde odpoledne.

Les Království - nejkrásnější přehrada ČR

Autobusem jsme se po silničkách nejužšího typu prosoukali až k přehradě Les Království. Jde o malou přehradu na Labi ukrytou v lesním údolí blízko Nemojova a Bílé Třemošné. Záleží, z které strany k ní přijedete. Je ze začátku 20. století a tak ji vyzdobili a vyšperkovali jako pohádkový zámek. Napustili ji až po 1. světové válce v roce 1919. Je v tak nádherném prostředí a věžičky působí tak kouzelným dojmem, že podobnou byste na našem území marně hledali. Byla už v roce 1964 vyhlášena národní technickou památkou a naprosto zaslouženě se o ní hovoří jako o nejkrásnější přehradě České republiky. Není to prostě žádné nevzhledné betonové monstrum. Vstup sem je zdarma a z každé strany přehradní zdi je mini parkoviště.

Braunův Betlém umění v přírodě jezuitům navzdory

Když hrabě František Antonín Špork projektoval areál na Kuksu, přikoupil rozsáhlý, ale řídký Nový les plný skal a balvanů. Sousedil s majetky jezuitského konviktu v sousední obci Žireč. Špork se s jezuity neměl rád a zastával názor, že víra se má odehrávat v kajícné modlitbě, nejlépe v lůně přírody. Byl velkým mecenášem umění a zadal nejlepšímu sochaři své doby Rakušanu Matyáši Bernardu Braunovi, aby zde vytesal do skal dvě poustevny. Chtěl tím rozhazovačným jezuitům asi demonstrovat, jak má vypadat opravdová víra. Dál nechal vztyčit v lese obrovskou sochu křesťanského bojovníka, který mečem hrozil zrovna směrem k jezuitskému konvitku. Z původní sochy zbyl jen sokl, ale její menší kopie se nyní nachází přesně uprostřed bylinkové zahrady na Kuksu. V lese lze najít několik dalších soch, reliéfů a kašnu, které dohromady tvoří soubor nazvaný Braunův Betlém. Je přístupný zdarma. Vystoupili jsme na nahoře hřebeni v lese na parkovišti Braunův Betlém a šli kolem soch a pousteven po červené a poté po žluté značce krásnými loukami s vyhlídkou na Šporkovo panství až na Kuks. Pokud máte možnost při návštěvě Kuksu zavítat i sem, určitě nevynechejte. V jednom bodě se stezka rozdvojuje a její červená část vede křížovou cestou 21. století dolů k Labi na Šporkův Mlýn. My jsme ušli něco přes 4km, protože jsme si díky autobusu mohli dovolit jít z bodu A do bodu B. Pokud máte auto, tedy musíte se vrátit do stejného bodu, ujdete cca 7km.

procházíme pod železnicí a v dálce už vidíme Kuks

Hospitál Kuks - dostane se na seznam UNESCO?

Naše pěší putování z Braunova Betléma skončilo nahoře na Kuksu. Nejprve jsme prošli areálem levandulové zahrady Lavender Kuks a otvorem v rohu zahradní zdi vešli do areálu nádherné obrovské Bylinkové zahrady na Kuksu. Je osázená směsí květin a léčivých bylin dříve používaných k léčbě nemocných v hospitálu. Honosná budova byla určená pro i pro léčbu chudiny a válečných zraněných. Areál celého městečka sloužil lázeńství i pro šlechtu. Měl i prameny, ale ty nějak zmizely. Je osázená barokními sochami a uprostřed opravdu hrozí mečem křesťanský bojovník. Dál se projde na nádvoří hospitálu, kde je Galerie vín a prodejna Bylinkářství Kuks. Na levo se dá jít do hospody Na sýpce. Po areálu hospitálu je možné absolvovat komentovanou prohlídku. Základní okruh stojí 160 Kč. Info o vstupném naleznete zde https://www.hospital-kuks.cz/cs/informace-pro-navstevniky/vstupne. Exteriéry se dají projít zdarma.

Kuks dostal zvláštní evropskou cenu za nejlépe zrekonstruovanou památku a usiluje o zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Před hlavní budovou hospitálu je slavná řada Braunových soch neřestí s ctností. Schválně zkuste hádat, která co znamená. Není to vůbec snadné. Pak už jsme jen sešli dolů od hospitálu k Labi, kudy zrovna proplouvali vodáci. Dali jsme si v okýnku poslední občerstvení a vyrazili k domovu. Mobil naměřil 10 km chůze. Počasí nemohlo být lepší a vy taky. Nikdo jste se (nadobro:-) neztratili, nikomu se nic nestalo a myslím, že jsme si užili parádní letní den.

Non stop prodejna tvarůžků nad Mohelnicí

Cestou zpět jsme se zastavovali na odpočívadle ve Studené Loučce, kde je motorest s non stop prodejnou olomouckých tvarůžků v mnoha variantách, o kterých jste ani neměli tušení. Mají tu i dobré grilované klobásy. Jestli jedete po hlavní rychlostní silnici Moravská Třebová - Mohelnice, doporučuji se mrknout a něco "voňavného" přivézt domů. https://motorest.sumpersko.com/.

Jezděte na jednodenní výlety sami - škoda být doma

Znovu mnoho z Vás účastnic potvrdilo, že tyto jednodenní výlety s cestovkami jsou nejlepší řešením, pokud nemáte parťáky na cestu. Když se z domu vytratíte na jeden jediný den, nemusíte se namáhat s přemlouváním manžela(-lky) nebo kamarádů, aby jeli s vámi. Prostě se přihlasíte a jedete. Uvidíte, že takových jako vy tam bude v celé skupině třeba víc než 10. S někým se můžete občas dát do řeči, nebo se prostě držet průvodce a hlavní skupinky. Sem tam si odejít sám něco si pofotit, rozjímat. Vždyky, když se povede tak dokonalý výlet jako tento, je mi líto těch, kteří jen kvůli tomu, že jim bylo "blbé" se přidat ke skupině sami, zůstali doma. Je to zbytečné. Přesně tyto typy zájezdů jsou pro vás jako dělané.