10 základních věcí v mé cestovní lékárničce

10 základních věcí v mé cestovní lékárničce

Co je dobré mít na cestách každý den při ruce?

Jsem veskrze příjemně překvapena, že země, kam jezdím (EU, země západního střihu typu USA, Kanada, Japonsko, Singapur, ba Rusko, Čína, SAE, Izrael, Jordánsko, Kazachstán) jsou čistější, než by člověk předpokládal a můj organismus tam netrpěl žádnými boji s infekcemi nebo zažívacími potížemi. V místech, kde není běžné mít pitnou vodu z kohoutku (Thajsko, Tunisko, Havaj, Karibik, Okinawa, Ukrajina...) se při soustředění se na získání kvalitní pitné vody ať už čerstvé dobře skladované balené nebo filtrované, jsem také nezažila žádné potíže, ale už jsem si musela dávat celý čas pozor, na co sahám, co jím, co piju. Naopak země s pověstí "špinavé" jako Albánie, Arménie a Řecko, měly vynikající kouhoutkovou pitnou vodu! Hlavní zásada je: pamatujte, že se na cestách pohybujete na místech, kudy projdou davy různých lidí s rozdílnými hygienickými zvyklostmi. A tak i na nádherně vypadajícím západním místě může být kdeco osahané, oslintané, nakýchané a ani uklizeči nemusí být lidé s velkými hygienickými nároky na svou práci. Proto nedůvěřuj, myj ruce a zbytečně nesahej. Zvyk nesahat si rucema na sliznice obličeje (oči, nos, ústa), jsem si těžce vypěstovala již před 10 lety, kdy jsem si v levných knihách koupila brožurku o prevenci rýmy a nachlazení. A ono to dost funguje hlavně tady v Česku od listopadu do března, kdy vás pokašle celý národ, všechny generace, kam se hnete! A nyní se to opět hodí. Napřed trpíte, protože, když na to myslíte, o to víc si chcete rucema po obličeji sahat, pak to ale dáte a fakt s tím přestanete. 

Netrpím na alergie nebo žaludeční potíže a spíš se setkám s tím, že jsem překombinovala páté přes deváté novým jídlem a je mi těžko. Faraon mě zatím ještě žádnou hrůzou krom bezbolestných jednorázových očistných výměn mikroflóry neobdařil. Bohové na mě asi nejsou naštvaní. Proto s sebou beru spíš jen doplňky stravy, desinfekci, náplasti. Je pravda, že v mnoha zemích jsem rozpoznala první příznaky množícího se bůhvíčeho v bublajícím žaludku a včas zasáhla. Kdyby strýček příhoda na cestách přišel s něčím těžším, spoléhám na dosah civilizace, lékařské pomoci nebo rady místního lékárníka. Věřte, že víc vám bude zle z houpající se lodě, výšky na horách, spálení sluncem, únavy nebo opruzeniny z horkého vlhka. 

Vím, že jsou lidé, kteří si zdravotně na cestách zažili svoje a jejich lékárnička má těžší kalibr podle toho, čím si prošli. Někdo je na chemii, někdo zas na homeopatika, nekdo trpí na natažené vazy na kotníku. Někdo má diagnózu a někdo je zdravotník, který si vozí celou lékárnu. Každý to má jinak. Nikdy bych se neodvážila dávat odbornou radu, protože fakt žádnou nemám. Mám jen vlastní zkušenosti a zvyky. Nejsem školená ve zdravotnictví. Vždy se obracejte na odborníky, pokud míříte do exotických zemí, do zemí s velmi drahým zdravotnictvím a do zemí, kde hrozí infekční choroby. Radu a pomoc hledejte v centru cestovní medicíny, která má i očkovací centrum. Diskuze na internetu ani Machalová vám v zásadních otázkách zdraví nepomůže. Lidé vám sdělí jen jednorázovou vlastní zkušenost, která neplatí pro každého a v každé situaci. Je fakt, že lékaři umí dobře vystrašit, protože se zaměřují třeba na tropické choroby a viděli neuvěřitelné případy. Věřte však, že většina cestovatelů se vrátí domů ve zdraví. Pamatujte, že jinak reaguje na nové prostředí někdo, kdo 50 let pil stejnou vodu a vařil dokola 20 stejných jídel a najednou se ocitl v jiném klimatu, jeho tělo nic podobného nepilo, nezažilo klimatizaci a horko a netrávilo směs kdečeho nového. A jinak člověk, jehož útroby už dokázaly strávit tolik různorodosti a typů vod, že byste to nespočítali. Cestovatelé veskrze nejsou naivní, nesahají, nejedí a nepijí kdeco a ve zdraví už také kdeco přežili. To sice zvyšuje jejich šance, ale nic negarantuje. I na mořského vlka přijde mořská nemoc a na zkušeného dobrodruha faraonova pomsta. Je na zodpovědnosti každého, aby cestu pojmul jako příjemné objevování a ne hazard s vlastním zdravím. A někdy prostě jen máte smůlu.

 

Na co je třeba si dát hlavně pozor na cestách:

  • hygiena místních WC 
  • dosah kvalitní pitné vody
  • čerstvost a nezávadnost jídla 
  • osobní hygiena

Na WC zkuste nikde na nic nesahat a umýt si pak ruce, jak nejlíp jde. Někdy je i lepší se neutírat, pokud je to podezřelé.  Co se týče vody, pokud vidíte, že i místní mají doma velké barely s pitnou vodou, pijte jen kupovanou. Někdy stačí vidět barely pitné vody na balkónech a už vím: tady je voda z kohoutku nepije (typicky Rusko, Ukrajina). Často vám místní budou tvrdit, jak je jejich kohoutková voda super, že ji pijí celý život. Já to zkouším tak, že první dny piju jenom balenou a z té vychvalované kohoutkové si uvařím jeden čaj. Pokud žaludek neprotestuje, další den si dám třeba malou skleničku a tak si postupně na místní kohoutkovou pitnou vodu zvykám. A třetí/čtvrtý den hurá - už si napouštím láhev na celý den. Zapomeňte, že byste něco takového mohli absolvovat v zemích, kde je hazard si vodou z kohoutku i jen vypláchnout ústa po čištění zubú. Tam jen filtrovanou pitnou nebo balenou. 

Jak poznat čerstvé jídlo? Do kuchyně ani zázemí supermarketu nevidíte. Pokud máte z nabízeného jídla špatný pocit, pomůže, když si jej koupíte v dobře klimatizovaném čistém supermarketu v originálním nepoškozeném balení s čitelným datem spotřeby nebo v obchůdku, kde na něj místní stojí fronty. Restaurace to samé. Je narvaná k prasknutí místními? Zřejmě dobře vaří a mají velký obrat surovin. Když nic nepomáhá, někdy nezbude, než projednou se třeba pozdě večer, kde už nic jiného není k mání, nebo jen oschlé věci na stáncích, uchýlit poníženě k mekáči nebo kejefsí. Protože zmražený polotovat hozený do horkého friťáku možná dodá horu tuku do žaludku, ale neotráví. Prostě nouzovka.

K osobní hygieně. Nemyslím to, že byste se měli frenenticky sprchovat x-krát denně a celý den si stále dokola roztírat desinfekční gel na rukou. Samozřejmě hygiena rukou ve spojitosti s tím, jak saháme na madla ve veřejné dopravě, na kliky dveří, na eskalátory, potom saháme na jiné lidi, na své sliznice, na jídlo, je velmi důležitá. Někdy se vám ale stane opak, že se ocitnete v prostředí, kde je z hygienických důvodů lepší se nekoupat. Sprcha může být divná, oslizlá, voda může být znečištěná, podezřelá (typicky Asie krom Singapuru a Japonska) nebo můžete být ve velké zimě a vyjití z teplé sprchy večer do zimy by vám způsobilo nachlazení. V tom případě raději vydržte, očistěte si projednou jen nejhorší partie dětskými vlhčenými ubrousky a umyjte se až za lepších podmínek.

Níže máte výčet položek, které vždy odstřihávám z blistru a napočítávám na cestu, abych nevozila zbytečně velká balení. Třeba zjistíte, že mít je k ruce je dobrý nápad. Mě se osvědčily a používám je. Možná Vás překvapí, jak jednoduché jsou. Seřazeny jsou podle častosti použití - 1. nejpoužívanější, 10. mám vždy u sebe, použiji málokdy.

 

1. B-komplex 

Na každé cestě každý den bereme všichni tento klasický univerzální vitamín, který má příznivé účinky na vaši cestovní únavu, nervový systém, má dobrý vliv na metabolismus, léčí drobné ranky, afty, popraskané koutky, udržuje zdravé sliznice. Kdo má zdravé celistvé sliznice, není tak náchylný infekcím. A někdo i tvrdí, že by mohl pomáhat odpuzovat komáry či klíšťata. Nevím, co je na tom pravdy, ale béčko preventivně prostě bereme každičký den. Skoro nic nestojí a přebytky se vylučují močí, tak proč ne. 

 

2. Laktobacily

Laktobacily jsou taky dobré pro každého cestovatele, protože mají příznivý účinek na trávení a celkovou imunitu. Prý kdo má dobrý biom, je v pohodě. Laktobacily už sice něco stojí. Po Evropě, kde tak nehrozí příhody s pitnou vodou nebo průjmy bereme obyčejnější 6 kmenů a 5 miliard jednotek, ve světě silnější 9 kmenů a 15 miliard jednotek. I když berete ty slabší, vždycky si můžete za půl dne dát další, že? 

 

3. Vitamín C a D3 

Tyto vitamíny se berou jen v zimě na výlety do zimy, kdy chybí sluníčko a dlouhé dny. Pomáhají imunitě se chránit před klasickým nachlazením a různými zimními chorobami, které zchvacují lidi od listopadu do konce března než zas vyleze slunce a jsou delší dny. Zatímco vitamín C se vylučuje močí a stačí vzít najednou 250 mg, když jste zcela zdraví nebo 500 mg s postupným uvolnováním na celý den, vitamín D3 je v tuku rozpustný a dodržujte jeho dávkování, jak je napsáno na krabičce.

Někdo nefandí umělým vitamínům a prosazuje ovoce, zeleninu. Ale řeknu Vám, že na cestách kolikrát zabijete celý den přesuny, čekáním a k pořádnému jídlu se prostě nedostanete. Nebo jste celý den venku a opět nemáte pravidelné jídlo. Třeba si jen dáváte malé svačinky cestou a dáte si jen jedno velké jídlo. Přitom organismus je neustále v pohybu a mozek ve střehu v neznámém prostředí. To je pro tělo náročné a tak mu pomáháme vitamíny. Myslím, že to nemůže uškodit. Musím zaklepat, že cesty přežíváme v dobrém zdraví a kondici a třeba na to má vliv i dostatečný přísun těchto látek. Mám názor, proč nebrat preventivně něco, co a priori neškodí a v tomto množství nemá nepříznivé účinky. Je to chemie, ale ta, kterou naše tělo zná a všechny tyto látky se vyskytují v přírodě.

4. Wegiel (absorbens)

Silně doporučuji každému mít na cesty nějakou formu absorbens, v ČR je to například živočišné uhlí. Používám ho, když cítím první bublání v žaludku a divné nadýmání - neklamnou známku, že se v těle něco cizího množí a může vzniknout průjem či dokonce otrava jídlem (tu cítím tak, že mě nejprve bolí svaly na stehnech aniž bych cvičila - honem absorbens!). Toto polské aktivní uhlí obsahuje jen polovinu toho, co české, ale obsahuje i extrakt z máty. Je velmi jemné a upravuje trávení, když je vám z něčeho na cestě těžko. Totální nezbytnost i pro děti od 3 let. Aktivní uhlí na sebe váže škodlivé látky, plyny, bakterie, hnilobné produkty, toxiny a chemické sloučeniny ze zažívacího traktu. Kupuju ho vždycky do zásoby na polských letištích, zkrátka, když jsme v Polsku, šup dozásobit Wegiel. Nezpůsobuje zácpu jako to české a nebarví tak. Je prostě jemnější a na ty naše slabší začínající případy vždycky stačilo. Nikdy se nic nerozvinulo do velkého průjmu. Pokud zažijete horečnatý úporný průjem, který je doprovázen zvracením a opakuje se. Potřebujete silnou medicínu určenou přímo na průjmy. Já vozím jen toto, Endiarony či dokonce Ercefuryly nevozím, nikdy jsem to pak nepoužila. Spoléhám, že kdyby k něčemu došlo a můj Wegiel na to nezabíral, mám možnost vlítnout do místní lékárny nebo k lékaři a nechat si poradit z místních zdrojů. Lidé často radí užívat místní prostředky na úporné průjmy, že jsou účinnější. Můj názor je, pokud je lékárna čistá, klimatizovaná s dobře uskladněným neprošlým léčivem, možná ano, ale třeba v teplých krajinách mohou být léky bůhvíjak skladovány a mohou být neoriginálního původu. Musíte sami posoudit podle situace a neriskovat zdraví.

5. Lokomarin (zázvorový extrakt)

Nevěřili byste, jak a kolikrát oceníte tuto úžasnou záležitost. Jde o extrakt ze zázvoru v tabletce. Čili žádná chemie, ale fakt funguje! Na co? Je vám někdy blbě, když s vámi háže loď na rozvlněném moři? Je vám blbě, když sedíte vzadu v autobusu a ten jede už hodinu samými zatáčkami? Je vám blbě v letadle? Je blbě vašim dětem v autě? Když sedíte pozpátku a nemůžete si vybrat jiné místo? Zkrátka, když máte kinetickou nemoc? Než sáhnete po chemickém oblbováku typu Kinedril, zkuste nejdřív přírodní zázvorový extrakt. Na babi, mě, i na dítě fakt funguje. Existuje i česká verze. Jsou to bonbony Autíčka. Jenže, když je žvýkáte, fakt cítíte štiplavost zázvoru. to dítěti vadí. Než se rozpustí v ústech, je vám už faaakt zle. Polský Lokomarin je v malé potahované tabletce, kterou spolknete a za chviličku úleva! Pravda, když máte opravdu šílenou mořskou nemoc, tak se radši vyzvracejte, ať máte klid. Koupíte v Polsku nejen v lékárnách, také v trafikách na letišti, na benzínkách. 

 

5. Sudocrem (zinková mast) a Nurofen

Kdo má malé děti, ví, že zinkové masti jsou nepostradatelné, protože opruzeniny v horku na tělíčku plném záhybů fakt nechcete. I dospělý může chytnout vlka ani neví jak. Proto maličké balení nějaké zinkové masti typu Sudocrem se k úlevě hlavně v krajinách, kde budete hodně chodit (můžete si podřít chodidla, nohy od chůze) a nebo kde je horko a vlhko, hodit. A kdyby nedejbože dítko chytla horečka, což většinou ze začátku netušíte, co z toho bude nebo je v noci chytne ouško, je dobré mít vždy při ruce dětský Nurofen. Osobně na cesty vůbec nevozím žádný Paralen nebo Ibalgin pro sebe, protože na nic netrpím. Kdyby šlo do tuhého, říkám si, že v nejhorším bych se nadávkovala tím Nurofenem nouzově i já, než si něco seženu pro dospěláky. Ale k tomu nikdy nedošlo.

6. Tea Tree Oil a pinzeta

Před lety mě zdravotnice na stanovém táboře naučila odstraňovat klíšťata Tea Tree Oilem, tedy australským čajovníkovým olejem. Dáte jej na vatovou tyčinku a kroužíte jí po kůži kolem přisáté potvory. Ona se z toho smradu často sama pustí a nemusíte jej dolovat, pak jen ranku pořádně desinfikujete a modlíte se, aby nebylo něčím nakažené. Tea Tree Oil je jemná desinfekce, která pomáhá nastolit normální bakteriální rovnováhu pokožky a má hodně použití. Pozor, přímo na kůži i pálí, proto jím šetřete, nepoužívejte jej vnitřně, pozor na oči. Lepší je jej ředit. Je výborným pomocníkem na cestách. Někdy hodně rozředěný - pár kapek do vody po potření na kůži hojí třeba škrábance od trnů, pupence od hmyzu, můžete vodou s ním omývat intimní partie po plavání, když cítíte začínající nepříjemné pocity. Může pomoct, když cítíte z veřejných sprch, že se o vás pokouší mykóza na nohách. Nepomůže na rozvinuté bakteriální záněty a mykózy, ale na první příznaky, na počáteční divný pocit, ano. Jestli vás olej pálí nebo svědí, jste na něj alergičtí a tento pomocník není pro vás. Prý funguje částečně taky jako repelent, protože fakt smrdí. Já kupuju levný v DM drogerii a bohatě vždycky stačil. Značek je mnoho. 

 

7. Betadine a elastická textilní náplast

Kde Tea Tree Oil nestačí, tam musí pořádná desinfekce. Maličký zelený Betadine. Neštípavý jód použijete na všechny drobné řezné ranky a kousance (třeba ty od klíštěte), puchýře, které nepotřebují lékaře. Když vytáhnete trn, máte uštípnutý nehet apod. Prostě drobnosti, na které pak přijde náplast. Nejraději mám pořádně lepivou textilní elastickou náplast s polštářkem. 

 

8. Repelent

Míříte-li do tepla, tropů. počítejte s tím, že se tam setkáte s hmyzem, o jehož existenci jste neměli ani ponětí. Nejde jen o komáry, kteří mohou být nositeli nebezpečných nemocí, např. obávanou horečku Dengue, ale i o drobné mušky, které vám na pláži při západu slunce pořádně pokoušou kotníky. Zkrátka, když jde o repelent, je hlavní aby byl účinný a fakt ty hovádka boží kousavá od vás odehnal. Proto tady neplatí: hlavně jemně a přírodně, ale tvrdou chemii sem! Ano, je to toxické, ale vy přece nebudete vystaveni repelentu celý rok, ale jen týden, dva. Nejvíc hmyz otravuje při východu a západu slunce. Tehdy se stříkejte. U nás jsou k dostání tropické repelenty s DEET. Pozor, některé security na letištích vyhazují repelenty z obou zavazadel - toho podpalubního i toho, které si vezmete na palubu. Do repelentu můžete investovat na místě. Ale pozor, nekupujte žádný vystavený v horku před obchodem. Kupujte jen čerstvý dobře skladovaný v klimatizovaném obchodu. Na komáry prý účinkuje i levandule, můžete kombinovat cokoliv, co vás napadne, hlavně, ať to funguje. To samé platí u nás pro klíšťata. Repelent na každé dítě. Pozor, nestačí, když si nastříkáte trochu na nohy.

 

9. Gelová desinfekce nebo desinfekční ubrousky

Mám vždy jedno z toho. Kdyby nebyla možnost si třeba v přírodě umýt ruce před jídlem nebo se člověk dotkl něčeho hnusného (mastná tyč apod.) nebo někdo, kdo kýchá na všechny strany. Pravdou je, že se to zas tak moc nepoužije, protože většinou je k dispozici dobrá obyčejná voda (v Evropě a rozvinutých zemích), mýdlo, pěna a papírový ručníček. Mechanické čištění rukou odstraňuje nejen nečistoty, ale také částečně mikroflóru a pro běžný život stačí. Když nedůvěřujte vodě a prostředí, kde se nacházíte, můžete po mytí ještě odstranit mikrofloru z rukou pomocí alkoholového gelu nebo desinfekčních ubrousků. Moje zkušenost je, že to použijete jen občas a příliš desinfikované ruce se vysušují, někdy až praskají, takže je desinfekce kontraproduktivní, protože prasklinkami se může něco do těla dostat. Takže nezapomínejte na hydrataci pokožky a dobré mytí rukou. Základní hygiena zkrátka. Gel na ruce mám z Lidlu nebo DM.

 

10. Ophtalmo Septonex

Mějte u sebe desinfekční kapky do očí. Hlavně pro děti. Trpí na záněty spojivek víc jak dospělí. Vletí vám do oka smítko, písek, muška, někdy si tam sáhnete infikovanou rukou, někdy stačí i mrazivý vítr, mořská voda, chlorovaná voda v bazénu a už cítíte štípání. Zlaté pravidlo je vyčistit a nenechat rozvinout infekci. Proto to chce mít Ophtalmo Septonex po ruce. Prodlevy se nevyplácí. 

Tohle jsou mé základy na cesty. Ne vždy beru všechno - třeba na jaře do Amsterdamu nepotřebujete repelent, v létě k moři nepotřebujet vitamín C a D3, když máte všude slunce a hory ovoce. Spousta lidí trpí na to a ono, tak si berou kdejaké pro ně osvědčené přípravky. Ty moje jsou dobré mít hned při ruce a nečekat. Proto např. Wegiel, Lokomarin, desinfekci a oční kapky nenechávejte na ubytování. Vozte je s sebou na každý výlet. K čemu vám je, že leží v kufru na hotelu a vy se tam vrátíte až večer? Když průjem, nevolnost, nebo kousanec máte tady a teď?

 

Koronavirus

Co napsat k této novince? Sledujti situaci zde https://covid19info.live/, abych viděla výskyt v jednotlivých zemích. Určitě se riďte místními vládními doporučeními v každé zemi a nevydávejte na místa, před kterými varuje Ministerstvo zahraničních věcí. Jsou lidé od nás, kteří žijí přímo v zasažených oblastech a naučili se s tím žít i se všemi omezeními, které s sebou prevence nese. O každé infekci platí zbytečně se nevystavovat riziku, zároveň zbytečně nepanikařit. Je to prostě novinka a musíme se ji naučit dobře mentálně zpracovat a držet se silní. Člověk nemusí být všude za každou cenu. A to cestovatelé vědí.

 

Závěrem

Není třeba jezdit do světa zkroušený. Plný obav. Nejedeme přece vstříc jistým potížím. Jedeme někam, kde jsou lidé trvale doma a je jasné, že i oni tam mají své zdravotnictví. Všude je víc zdravých lidí než nemocných a člověk plný sil má velkou šanci, že kdeco přežije. Obecně je dobré svůj organismus vystavovat jiným prostředím, cvičíte tím jeho imunitu. Nebuďte však naivní a zbytečně neriskujte. Když někde je zrovna tajfun, bouchla tam sopka, jsou tam povodně, je tam zrovna epidemie, zahoďte klidně letenky do koše. Však se ještě najezdíte. V případě mimořádných událostí letecké společnosti lety ruší a vrací peníze. Berte to tak, že vždycky je kam jet jinam a nebo se dá v klidu počkat na lepší dobu. 

Koneckonců zdaleka nejhroznější zdravotní příhody jsem zažila tady v Česku. Všichni žijeme na jedné planetě a věřte, že lidé se bojí k nám také jezdit z obav o zdraví a bezpečnost. Svět je jeden a my tu u nás nemáme ani zázračnou čistotu, ani patent na bezinfekčnost nebo geniální zdravotnictví. Jsme takový zlatý střed, takže věřte i ostatním. Nikdo Vás nechce v případě nouze nechat na holičkách.

Líbil se Vám článek? Máte dotazy? Využijte komentářů níže:

Mohlo by vás zajímat:

Jak ušetřit 11 500 Kč za dovolenou pro dva u moře? Rady a tipy

Jak ušetřit 11 500 Kč za dovolenou pro dva u moře?

2021 nabitý cestami Rady a tipy

2021 nabitý cestami

5+1 tipů na nejlevnější vlakovou jízdenku s ČD Rady a tipy

5+1 tipů na nejlevnější vlakovou jízdenku s ČD

Online beseda pro Ozvěny Ostrava o okolí ČR Rady a tipy

Online beseda pro Ozvěny Ostrava o okolí ČR

Online beseda knihovna Vsetín Rady a tipy

Online beseda knihovna Vsetín

20 cest v roce 2020 a pak že to nejde? Rady a tipy

20 cest v roce 2020 a pak že to nejde?

Bát se nebo nebát vycestovat z ČR? Rady a tipy

Bát se nebo nebát vycestovat z ČR?

Jak se sbalit na lehko do příručního zavazadla Rady a tipy

Jak se sbalit na lehko do příručního zavazadla